Hlavní obsah
Vietnamský příslušník pobřežní stráže na její lodi 8003 sleduje čínské hlídkové lodě chránící čínskou plovoucí vrtnou plošinu HD-981 ve sporných vodách. Foto: Martin Petty, Reuters

Čína zneužila pandemie, aby prosazovala své územní zájmy

Čína během pandemie covidu-19 podnikla několik akcí a kroků, aby posílila svou kontrolu nad spornými územími. Nejpatrnější byl střet s indickými vojáky v půlce června v Himálajích v údolí řeky Galvan. Čína dále upevňovala své pozice v Jihočínském moři, na které si v rozporu s verdiktem soudu v Haagu klade nároky a kde buduje umělé ostrovy.

Vietnamský příslušník pobřežní stráže na její lodi 8003 sleduje čínské hlídkové lodě chránící čínskou plovoucí vrtnou plošinu HD-981 ve sporných vodách. Foto: Martin Petty, Reuters
Čína zneužila pandemie, aby prosazovala své územní zájmy

Na přelomu prázdnin Filipíny a Vietnam varovaly, že kvůli čínským krokům v oblasti roste nestabilita. Hanoj si stěžovala, že Čína zahájila vojenské cvičení ve sporné oblasti.

Čína v dubnu vyhlásila nové správní oblasti na ostrovech v Jihočínském moři, na které si kladou nároky i Vietnam a Filipíny. Manila i Hanoj kvůli tomu podaly protest.

„Dokonce v době, kdy naše oblast bojuje, aby dostala pod kontrolu covid-19, došlo v Jihočínském moři k alarmujícím incidentům,“ řekl filipínský prezident Rodrigo Duterte na videokonferenci šéfů států ASEAN (Asociace národů jihovýchodní Asie).

„Vyzýváme všechny strany, aby se zdržely eskalace napětí a podřídily se mezinárodní právu,“ dodal Duterte, který přitom poukázal na verdikt Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu z roku 2016, jenž konstatoval, že neexistují důkazy, že by sporné území v Jihočínském moři historicky náleželo Číně. [celá zpráva]

Ta ovšem verdikt ignorovala a v době, kdy se svět potýkal s pandemií, začala prosazovat své zájmy v Jihočínském moři. Spojené státy ji dokonce vyzvaly, aby tam přestala se šikanou. [celá zpráva]

Poté, co vyhlásila Čína nové správní oblasti pro sporné ostrovy, navštívil počátkem června filipínský ministr obrany Delfin Lorenzana a filipínská generalita ostrov Thitu, který se nachází poblíž umělého čínského ostrova. Filipínci tam zmodernizovali přistávací molo a přebudovávají letiště. Popřeli, že by ostrov plánovali militarizovat. „Označil bych to za militarizaci, kdybychom tam přepravili těžké zbraně jako děla a rakety, to neuděláme,“ řekl ministr.

Filipínský prezident Duterte ale na počátku června odstoupil od plánu ukončit vojenskou spolupráci s USA, jak to chtěl udělat po nástupu do funkce, kdy nabíhal Pekingu. Podle sdělení filipínského ministerstva zahraničí se rozhodl Duterte ponechat v platnosti smlouvu VFA, umožňující americkým lodím a letadlům vplouvat a vlétat volně do filipínského vzdušného prostoru a výsostných vod. Ministerstvo to zdůvodnilo „politickým a dalším vývojem v oblasti“.

Vietnamský příslušník pobřežní stráže na její lodi 8003 sleduje čínské hlídkové lodě chránící čínskou plovoucí vrtnou plošinu HD-981 ve sporných vodách.

Foto: Martin Petty, Reuters

Vietnam si stěžuje na provokace

Na počátku dubna Hanoj uvedla, že v Jihočínském moři byla jedna z vietnamských rybářských lodí potopena čínskou hlídkovou lodí. Peking poté prohlásil, že vietnamské nároky v Jihočínském moři jsou nezákonné a „odsouzené k neúspěchu“.

Vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc na úvod zasedání ASEAN varoval, že během pandemie čelily mezinárodní právo a mezinárodní instituce vážným výzvám: „Pandemie rozfoukávala plameny spících výzev v politickém, ekonomickém a společenském prostředí v každé oblasti a na celém světě.“

„Zatímco se svět je napínán bojem s pandemií, pořád se objevují nezodpovědné akce a činy porušující mezinárodní právo, které ovlivňují bezpečnost a stabilitu v určitých oblastech včetně našeho regionu,“ dodal Phuc, aniž by přímo jmenoval Čínu.

Sporná území v Jihočínském moři

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Na přelomu prázdnin zahájila Čína pětidenní námořní cvičení u sporných Paracelsových ostrovů, na které si kladou nároky obě země. „Čínské cvičení u nich vážně porušuje vietnamskou svrchovanost,“ uvedla mluvčí vietnamského ministerstva zahraničí Le Thi Thu Hang a dodala, že si Vietnam na manévry stěžoval v diplomatické nótě: „Požadujeme, aby se Čína zdržela opakování podobných akcí v Jihočínském moři.“

Zakázaná oblast okolo Číny

Už během dubna Čína vyslala do Tichého oceánu svou první letadlovou loď Liaoning, která na své dosud nejdelší měsíční plavbě minula Japonsko a Tchaj-wan. Vyrazila na ni poté, co na konci března skončilo moratorium na manévry a výcvik kvůli koronaviru. Čínské ministerstvo obrany pak na přelomu května a června oznámilo, že druhá letadlová loď, která byla zbudována celá v Číně, už provádí zkoušky na moři, při nichž testuje i výzbroj.

Peking sice tvrdí, že má letadlové lodě na ochranu svého pobřeží a obchodních cest, ale podle amerických vojenských expertů je jejich cílem také zajistit Pekingu kontrolu nad Jihočínským mořem a Tchaj-wanem v rámci strategie označované A2/AD. Jde o snahu vytvořit okolo Číny oblast, kde nebudou působit síly jiných zemi.

Čína při tom uplatňuje taktiku odrazování a odstrašování, ale nevylučuje ani ozbrojený konflikt v rozsáhlé oblasti, při němž by byl nepřítel poražen. Tuto bezpečnostní bublinu se v posledních letech snaží rozšířit do dalších oblastí.

Střet v Ladaku

Nejde však jen o Jihočínské moře - na jehož 90 procent rozlohy si klade nároky od konce druhé světové války, kdy ještě v zemi vládl Čankajšek - a o Tchaj-wan.

V půlce června při brutálním střetu v Himálaji zahynulo dvacet indických vojáků. Byl to první střet s oběťmi po 45 letech. Podle Pekingu pronikli indičtí vojáci do oblasti po čínskou kontrolou. Protože se obě strany snaží neeskalovat násilí a nenosí střelné zbraně, ubíjeli se vojáci kyji, palicemi, tyčemi a kameny.

Indie ovšem tvrdí, že Čína vyslala do údolí Galvan tisíce svých vojáků a připomněla také, že Čína okupuje 38 000 čtverečných kilometrů indického území v oblasti Ladaku. Peking znepokojuje, že Indie postavila novou cestu do Ladaku a modernizuje tam infrastrukturu. Už v květnu se vojáci obou zemí střetli na hraních mezi Čínou a indickým státem Sikkim.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků