Baradar se původně rozhovorů neměl účastnit, podle Svobodné Evropy uváděl, že nepojede do Kataru, protože má problémy se získáním cestovních dokladů. Údajně také v Tálibánu panují neshody, jakou by měl při rozhovorech zastávat pozici.

Podle agentury Reuters si však USA přály, aby se tento druhý nejvýše postavený muž Tálibánu jednání zúčastnil. Zatím ale není jasné, zda se rozhovorů přímo zúčastní, nebo na ně bude jen dohlížet.

Metnar: Pokud se USA stáhnou z Afghánistánu, odejdeme také

Baradar byl do loňského října vězněn osm let v Pákistánu. Po lednových jednání byl jmenován vedením politické kanceláře Tálibánu v Kataru, která má jednání na starosti, dosud se však zdržoval v Pákistánu.

Americký vyjednavač s Tálibánem Zalmay Khalilzad

Americký vyjednavač s Tálibánem Zalmay Khalilzad

FOTO: Jonathan Ernst, Reuters

Podle jednoho ze zdrojů BBC v Tálibánu by Baradarova autorita by mohla napomoci urychlení mírového procesu a jeho přijetí v rámci hnutí, Baradar před svým zadržením v roce 2010 zastával řadu klíčových postů v Tálibánu.

Minulé kolo rozhovorů se konalo v lednu a protáhlo se na šest dní. Khalilzad i Tálibán je hodnotili jako úspěšné. Americký vyslanec uvedl, že „byla mnohem produktivnější než tak předchozí“, ale zdůraznil, že zbývá k projednání ještě mnoho otázek. Potvrdil však, že se dojednal návrh podoby mírové smlouvy. Reagoval tak na oznámení Tálibánu, že po podpisu mírové smlouvy se Američané stáhnou do 18 měsíců výměnou za to, že Tálibán neumožní v Afghánistánu působit skupinám, které by plánovaly teroristické útoky v zahraničí. [celá zpráva]

V Afghánistánu našla před 11. zářím 2001 útočiště Al-Káida a nyní tam působí Islámský stát.

Afghánský prezident Ašraf Ghání

Afghánský prezident Ašraf Ghání

FOTO: Mohammad Ismail, Reuters

 Tálibán považuje afghánskou vládu za loutkovou

Podle USA zůstává největším problémem dohoda o termínu příměří. Tálibán také dosud odmítal zahrnout do jednání vládu v Kábulu, kterou označuje za loutkovou. Odmítal její nabídky na příměří a nepřistoupil ani na možnost otevřít úřad v Afghánistánu, jak navrhl afghánský prezident Ašraf Ghaní. Hnutí usiluje o mezinárodní uznání svého zastoupení v Dauhá.

Tálibán se zmocní Afghánistánu, varuje bývalý americký velvyslanec v Kábulu

Podle informací zveřejněných v prosinci USA chtějí z Afghánistánu stáhnout asi polovinu svého kontingentu, asi 7000 vojáků. [celá zpráva]

Tálibán Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. Řídil se radikálním výkladem islámského práva. Svržen byl v roce 2001 po vstupu mezinárodní koalice do Afghánistánu. Mezinárodní síly ISAF skončily svou působnost v Afghánistánu v roce 2014.