Ze 410 tisíc uprchlíků je 240 tisíc nezletilých. OSN označila zásah barmské armády za etnickou čistku, Turecko v represích dokonce vidí genocidu na 1,5miliónovém etniku. Ze 471 vesnic obývaných Rohingy jich bylo opuštěno 176, přiznala barmská vláda.

Ta Rohingy označuje za teroristy a upírá jim základní práva. I nositelka Nobelovy ceny za mír a významná barmská politička Do Aun Schan Su Ťij obhajovala čistky s tím, že armáda provádí útok proti „extremistickým bengálským teroristům”. Proto se objevila výzva, aby jí cena byla odebrána. [celá zpráva]

Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," prohlásila ve středu. „Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází," řekla Su Ťij. Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům a vojáci už tam neprovádí žádnou operaci.

Bangladéš pod tlakem

Bangladéš už příliv uprchlíků nezvládá. Omezila jim pohyb, aby nepřeplňovali města, ačkoliv uprchlické tábory nezvládají příliv dalších lidí. Běženci zůstávají ve školách, nebo dokonce v nouzových příbytcích bez toalet, u cest a na polích.

„Máme nařízení premiérky, že musíme zacházet s muslimskými Rohingy v duchu lidských práv,“ řekl listu The Washington Post bangladéšský policejní superintendant Ikbal Hossain. Přiznal, že je „je velmi těžké udržet pořádek.“

Rohinžské ženy si berou hygienické pomůcky

FOTO: Dar Yasin, ČTK/AP

Muslimští Rohingové jsou v Barmě ve složité situaci, země jim odmítá na základě zákona z roku 1982 poskytnout občanství a označuje je za přistěhovalce z Bangladéše, i když mnohé rodiny žijí v oblasti několik staletí.

Dlouhodobý útlak, kvůli němuž Rohingové v novém tisíciletí masově opouštějí Barmu, nakonec vedl ke vzniku povstaleckého hnutí, která bylo zřetelně inspirováno vzepětím muslimů po arabském jaru. ARSA byla založena před čtyřmi lety Ataulláhem, což je Rohing, který se však narodil v Pákistánu a studoval v Saúdské Arábii, jak uvedl singapurský list Strait Times, který zmínil, že nová generace Rohingů se radikalizovala, a to ji dovedlo k ozbrojenému boji.

List také uvedl, že partyzánský boj měl pro Rohingy katastrofální následky. Po každé drobné akci následoval tvrdý zásah barmské armády. Největší čistky přišly po posledním koordinovaném útoku z 25. srpna, kdy bylo napadeno 24 policejních stanic a vojenská základna. Na tu zaútočilo 150 povstalců. [celá zpráva]

Požehnání imámů k boji

Před útokem vzbouřencům žehnali imámové. Jedním z nich byl Nazir Hossain: „Jako imám jsem je povzbudil, aby se nikdo nezřekl své mise. Řekl jsem jim, že když nebudou bojovat na smrt, mohla by přijít armáda a zabít jejich rodiny, jejich ženy a jejich děti.

Tábor uprchlých Rohingů u Cox Bazaru

Tábor uprchlých Rohingů u Cox Bazaru

FOTO: Danish Siddiqui, Reuters

Jeden ze vzbouřenců, 25letý Núr Alam, jehož rodina se ukrývá v lese poté, co byla vypálena vesnice, kde žili, řekl: „Je to otázka existence všech Rohingů. Jestliže se máme obětovat, aby naše děti žily v míru, pak to má smysl.“

K vzbouřencům se přidal i učitel z náboženské školy Abdul Osman, 32letý muž se tři měsíce skrýval v džungli poté, co jeho skupina podnikla útok loni v říjnu. „I kdybych zůstal doma, mohla by mě armáda zabít. Stejně tak dobře mohu zemřít v boji za svá práva, vedeném mocným Bohem. Má oběť mi zajistí místo v nebi,“ řekl.

Jenomže ne všichni Rohingové vidí postup ARSA jako správný a nechtějí obětovat své životy. „Jsme jedněmi z těch, co trpí kvůli al-Jakin. Oni po útoku zmizeli a my jsme byli ponecháni, aby nás armáda zabila,“ řekl osmnáctiletý Núr Kamal, který byl při útěku vážně zraněn. Armáda a milice buddhistických Rakinů jeho i jeho šestiletého bratra napadla a posekala mačetami a dýkami. Jeho případ není ojedinělý. [celá zpráva]

Rohinga překračuje rozvodněnou řeku

Rohinga překračuje rozvodněnou řeku

FOTO: Danish Siddiqui, Reuters

Rohingové neútočí jen na policejní stanice, připisují se jim i útoky na ostatní etnika a vyznavače jiných náboženství, například na hinduisty či buddhistické Rakiny. Od 25. srpna bylo podle barmských vládních zdrojů zabito přes deset civilistů, kteří nejsou Rohingy. Armáda přiznala, že pozabíjela 370 vzbouřených Rohingů.

Zatím se nepotvrdilo, že by ARSA byla napojena na některou z teroristických skupin, ale vůdce jemenské Al-Káidy už v září vyzval muslimy v Asii, aby ukázali solidaritu s Rohingy a zaútočili na „nepřítele Boha“.

Profesor univerzity v Illinois Ali Riaz, který se zaměřuje na islámské radikály v Bangladéši, už varoval, že ARSA se může dostat do područí radikálů: „Viděli jsme, jak demokratická a nacionalistická hnutí mohou být převzata nadnárodními teroristickými skupinami.“ Narážel především situaci na Filipínách, kde Islámský stát ovládl místní radikální vzbouřenecké skupiny, které letos zaútočily a ovládly město Marawi.

Historické kořeny

Kořeny konfliktu jsou ale mnohem hlubší. Ve středověku v dnešním Rakinském státu probíhala hranice mezi oblastmi obývanými buddhisty a muslimy. K vyhrocení konfliktu došlo za druhé světové války, když Barmu, která byla v té době britskou kolonií, dobyli Japonci. Mnoho buddhistických Barmánců je vítalo jako osvoboditele z britského jha, což ještě zesílilo, když srpnu 1943 Japonsko formálně udělilo Barmě samostatnost a vůdcem loutkového státu se stal nacionalista Bha Mo.

Na severu propuklo násilí mezi buddhistickými Rakhiny a muslimskými Rohingy, kteří se nakonec přidali k Britům, i když byli navázaní na separatisty požadující vyhlášení samostatného Pákistánu. Situace se zhoršila v roce 1944, kdy Japonci zahájili tažení na Indii, v čemž měli podporu buddhistických Barmánců, jimž vadilo, že bohatí Indové v zemi ovládají obchod. Rohingové utekli do dnešní Bangladéše.

Když získala v roce 1948 Barma skutečnou nezávislost (po válce byla opět připojena nakrátko k Británii), nastal přesun obyvatel mezi oběma státy a uprchlí Rohingové se vraceli. Muslimové dostali v parlamentu početné zastoupení, což souviselo s jejich podílem na boji proti Japoncům. Po vojenském puči v roce 1962 ale o své pozice přišli, protože v jeho čele stáli buddhističtí armádní velitelé.