Hlavní obsah
Su Ťij Foto: Uncredited, ČTK/AP

Statisíce lidí chtějí Su Ťij odebrat Nobelovu cenu za mír. Není to možné, uvedl výbor

Již více než 360 tisíc lidí z celého světa podepsalo petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Do Aun Schan Su Ťij. Ta čelí kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku Rohingů v barmském Arakanském státě. Odtud od 25. srpna uprchlo do sousedního Bangladéše podle nejnovější bilance OSN již 164 tisíc Rohingů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP.

Su Ťij Foto: Uncredited, ČTK/AP
Statisíce lidí chtějí Su Ťij odebrat Nobelovu cenu za mír. Není to možné, uvedl výbor

Představitelé OSN v Bangladéši odhadují, že se počet rohingských uprchlíků v nejnovější vlně vyšplhá až na 300 tisíc. Poukazují přitom na skutečnost, že množství běženců je stále soustředěno v zemi nikoho na hranici mezi Barmou a Bangladéšem. Ve středu OSN registrovala v Bangladéši 146 tisíc rohingských migrantů, za posledních 24 hodin jich dalších 18 tisíc přibylo.

Pod petici vyzývající k odebrání Nobelovy ceny za mír Su Ťij se do čtvrtečního rána podle AFP podepsalo již 364 tisíc lidí. „Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi,“ konstatoval indonéský iniciátor petice.

Muslimské ženy v Barmě protestují proti Su Ťij

Foto: Binsar Bakkara, ČTK/AP

Norský Nobelův výbor nicméně uvedl, že je oficiálně nemožné jednou udělené ocenění některému z laureátů vzít.

„Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena - ať už za fyziku, chemii, lékařství, literaturu či mír - byla oficiálně odebrána,“ řekl agentuře AFP šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad. „Nobelův výbor posuzuje pouze úsilí laureáta před udělením této ceny," dodal.

Silný vliv armády

Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1991, kdy ji tehdejší vládnoucí barmská vojenská junta držela v domácím vězení. V roce 2016 se někdejší opoziční Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij po vyhraných volbách ujala v Barmě moci.

Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Rohingové, kteří odešli z Barmy, na cestě v Bangladéši

Foto: Bernat Armangue, ČTK/AP

Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části odpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.

Dezinformační kampaň?

Podle kritiků ale Su Ťij proti diskriminaci Rohingů, které Barma neuznává jako etnikum a upírá jim občanství a základní lidská práva, nijak nevystupuje. Ve středu ve svém prvním vyjádření k nejnovější krizi pronesla řadu kontroverzních výroků. Odsoudila údajnou dezinformační kampaň kolem Rohingů prchajících z Barmy, která má podle ní sloužit zájmům teroristů. Obvinění týkající se postupu vůči Rohingům Su Ťij podle AFP odmítla, obhajovala akce armády a tvrdila, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země.

Ultralevicoví aktivisté u bangladéšského konzulátu v indické Kalkatě pálí fotku Su Ťij

Foto: Bikas Das, ČTK/AP

Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků