Čtvrteční příjezd jeho konvoje provázela mimořádná bezpečnostní opatření, nad konvojem neustále kroužily čtyři armádní helikoptéry.

„Procesí vypadalo spíš jako přehlídka milice s granátomety a kulomety na kapotách pickupů,“ vylíčil scénu britský deník The Guardian.

Konvoj zamířil rovnou k prezidentskému paláci, kde Hekmatjára přijal afghánský prezident Ašraf Ghání.

Zleva: Exprezident Hámid Karzáí, prezident Ašraf Ghání, warlord Gulbulddín Hekmatjár, bývalý džihádistický vůdce Abdur Rabí Rasúl Sajáf a premiér Abdulláh Abdulláh před prezidentským palácem v Kábulu.

Zleva: Exprezident Hámid Karzáí, prezident Ašraf Ghání, warlord Gulbulddín Hekmatjár, bývalý džihádistický vůdce Abdur Rabí Rasúl Sajáf a premiér Abdulláh Abdulláh před prezidentským palácem v Kábulu.

FOTO: Shah Marai/Pool, Reuters

Pomůže dohodě s Tálibánem?

„Nejdůležitější je pro mě skončit tuto válku a zachránit zemi před krizí,“ prohlásil Hekmatjár.

„Ne všichni ve městě o tom byli přesvědčeni,“ glosoval výrok Guardian a připomněl, že Hekmatjárovy jednotky během občanské války v 90. letech pozabíjely víc lidí než kterékoli jiné a porušování lidských práv ze strany samotného Hekmatjára, jehož následovníci měli mučírny i v sousedním Pákistánu, nemá srovnání. Hekmatjárova frakce vedla boj až do nedávné doby a byla považována za druhou nejsilnější hned po Tálibánu. Stála například za pumovým útokem na tržišti v Kábulu v roce 2001.

Dohoda s vládou dává Hekmatjárovi prostor pro rozšíření politického vlivu, někteří dokonce usuzují, že mohl chtít nahradit prezidenta Gháního. Dohoda ale také ukázala, že Kábul i radikální povstalci jsou schopni přistoupit na kompromis, což dává naději na dohodu s Tálibánem. Hekmatjár už tyto „své bratry“ vyzval, aby složili zbraně.