Na Českobudějovicku se vznášelo gustnádo

„Dostali jsme několik snímků a vycházíme i ze sociálních sítí. Spíše se přikláníme k tomu, že se jedná o takzvané gustnádo, což znamená, že se jedná o větrný vír, který se nedotýká země a není spojený přímo se základnou toho bouřkového mraku,“ vysvětlila Novinkám Eva Houbová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.

O tornádo by šlo v případě, že by se větrný vír dotýkal země, což meteorologové nevyloučili. „I to je možné, že by se jednalo o tornádo. Jev dále zkoumáme,“ uvedla Houbová.

Podle meteoroložky se však zcela jistě jedná o výjimečný jev v rámci jižních Čech. „Bouřky nebyly až tak silné. Zcela jistě je to výjimečné,“ podotkla. Konstatovala, že naposledy bylo větší tornádo v Jihočeském kraji na začátku minulého století. „Co si takhle vybavím, tak tornádo bylo v Budějovicích naposledy na začátku 20. století, kdy dokonce putovalo z Českých Budějovic až do Karlových Varů,“ dodala Houbová.

Gustnádo může podle meteorologů vzniknout na rozhraní výtoku studeného vzduchu z bouřky (tzv. gust fronta - odtud název gustnádo), kde je výraznější horizontální střih větru.

„Nebývá většinou spojeno s oblakem, tak jako v případě tornáda, které se navíc nachází v oblasti výstupného proudu bouřky víceméně „pod bouřkou“,“ doplnili na sociálních sítích. Může tak vzniknout i relativně daleko od bouřky samotné.

Podle Houbové není těchto jevů více než v minulosti, ale lidé si jich více všímají a dokážou je zaznamenat, například na mobilní telefony.

Škody, které gustnáda mohou způsobit, jsou nejvýše na úrovni slabých tornád. „Jeho projevy tak nejsou zdaleka tak silné jako v případě mezocyklonálního tornáda spojeného se supercelou,“ připomněl ČHMÚ řádění tornáda, které poničilo v červnu 2021 několik vesnic na jižní Moravě.

Gustáda i tornáda nicméně mají podle meteorologů společný rys v tom, že za současného stavu poznání nelze jejich přesný výskyt předpovědět.