„Experti určili, že loď australského námořnictva Ocean Shield skončí s pátráním pomocí pod vodou taženého detektoru signálů, a jak to jen bude možné, nasadí Bluefin 21,“ řekl velitel australského letectva koordinující hledání Angus Houston.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dodal, že pátrání pomocí ponorky bude dlouhý a bolestný proces, který ani nemusí vést k výsledku.

„Analýza čtyř signálů umožnila prozatímní vytýčení omezené a prohledatelné oblasti na oceánském dně,“ dodal Houston.

Miniponorka Bluefin na palubě lodi HMAS Ocean Shield

Miniponorka Bluefin na palubě lodi HMAS Ocean Shield

FOTO: MC1 Peter D. Blair, ČTK/AP

Ponorka byla připravena ke spuštění už minulý týden, ale pátrací týmy se napřed soustředily na zachycování signálů z majáků černých skříněk, aby co nejvíc zmenšily oblast, kde se nasadí pomalejší ponorka. Od 8. dubna se však už žádné nepodařilo zachytit, a tak se přistoupilo k nasazení Bluefinu 21.

Velitel australského letectva Angus Houston

Velitel australského letectva Angus Houston

FOTO: Rob Griffith, ČTK/AP

Loď HMAS Ocean Shield, která pomocí podvodního detektoru SUBSALV čtyřikrát zachytila signály, jež s nejvyšší pravděpodobností pocházely ze zmizelého letadla, také v místě, kde by mohly být trosky, detekovala mastnou skvrnu. Nyní se provádí analýza, zda jde o letecký petrolej.

Podvodní sensor amerického lokátoru signálu majáku černé skříňky SUPSALV spuštěný z australské lodi HMAS Ocean Shield.

Podvodní sensor amerického lokátoru signálu majáku černé skříňky SUPSALV spuštěný z australské lodi HMAS Ocean Shield.

FOTO: Reuters

„Zdůrazňuji, že zdroj oleje ještě nebyl určen, mastná skvrna je ale 5500 metrů od míst, kde tažený detektor zachytil signály majáku,“ podtrhl Houston.

Australský hlídkový Lockheed AP-3C Orion přelétává nad pátrací lodé HMAS Ocean Shield v Indickém oceánu, kde hledají trosky zmizelého boeingu.

Australský hlídkový letoun Lockheed AP-3C Orion přelétává nad pátrací lodí HMAS Ocean Shield v Indickém oceánu, kde hledají trosky zmizelého boeingu.

FOTO: Reuters

Každá mise na dálku řízené pětimetrové ponorky bude trvat 24 hodin, přičemž 16 hodin bude hledat, čtyři hodiny bude trvat ponořování a vynořování z hloubky čtyř kilometrů. Čtyři hodiny zabere stahování dat. Ponorka potřebuje k prohledání stejně velké oblasti jako SUPSALV třikrát víc času.

Problémem je, že podle výpočtů leží černé skříňky v hloubce okolo 4200 metrů a maximální ponor Bluefinu činí 4500 metrů.