"V 18:16 (místního času) zemřela," řekl člen Pákistánské lidové strany Wasif Ali Khan před nemocnicí v Rávalpindí, kde byla Bhuttová převezena. Nejmenovaný vojenský činitel informaci potvrdil.

Podle informací, které přicházejí z Pákistánu, útočník nejprve střelil Bhuttovou do krku a do hrudi, když po shromáždění nastupovala do auta. Poté odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle. Expremiérka byla v bezvědomí převezena do nemocnice, kde následkům zranění podlehla.

Původní informace přitom hovořily o tom, že předsedkyně Pákistánské lidové strany (PPP) ze shromáždění měla odjet krátce předtím, než výbuch otřásl parkem Liakat Bágh v Rávalpindí, které tvoří dvojměstí s hlavním městem Islámábádem.

Příznivci Bhuttové před nemocnicí provolávali slogan "Mušaraf je pes!" na adresu pákistanského prezidenta Parvíze Mušarafa. Někteří z nich rozbili sklo u hlavního vchodu, jiní podle médií plakali.


Po atentátu na místě zůstaly desítky zraněných lidí, kterým se snažili pomoci místní obyvatelé.

:. Po atentátu na místě zůstaly desítky zraněných lidí, kterým se snažili pomoci místní obyvatelé.foto: Reuters/Mian Kursheed

Reportéři na místě viděli roztrhané kusy lidských těl. Napočítali asi dvacet mrtvých, mezi nimiž jsou i policisté. Mnoho dalších lidí bylo zraněno.

V pákistánském městě Rávalpindí zemřelo nejméně dvacet lidí při sebevražedném výbuchu bomby na předvolebním setkání Benazir Bhuttové.:. Při útoku zemřelo nejméně dvacet lidí.foto: Reuters/Ahmad Masood

Krvavý návrat Bhuttové

Bhuttová se stala terčem atentátu už v polovině října, když projížděla ulicemi Karáčí na jihu Pákistánu, den po svém návratu z osm let trvajícího exilu. Při výbuchu bylo zabito téměř 150 lidí a mnoho dalších utrpělo zranění.

Prezident Parvíz Mušaraf Bhuttovou před návratem do země varoval. Nemohl prý zaručit její bezpečnost.

Na začátku listopadu pak prezident Mušaraf vyhlásil v zemi výjimečný stav kvůli velké vlně atentátů a přetrvávajícímu boji s fundamentalisty na hranicích s Afghánistánem. V rámci jeho naplnění i uvalil na Bhuttovou domácí vězení, prý pro její bezpečnost. Ta v reakci požadovala veřejně jeho demisi a urychlené zrušení výjimečného stavu, který byl podle ní nelegitimní.

Výběr atentátů na politiky od skončení druhé světové války
30. ledna 1948Zakladatele nezávislé Indie Mahátmu Gándhího zastřelil v Dillí náboženský extremista.
22. listopadu 1963Americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl zastřelen při atentátu v texaském Dallasu.
4. dubna 1968Následkům atentátu podlehl Martin Luther King, americký bojovník za práva černochů.
6. října 1981Egyptského prezidenta Anvara Sadata během vojenské přehlídky zastřelili defilující vojáci.
31. října 1984Indickou premiérku Indiru Gándhíovou zastřelili dva příslušníci její ochranky.
28. února 1986Neznámý vrah zastřelil na stockholmské ulici švédského předsedu vlády Olofa Palmeho.
17. srpna 1988Pákistánský prezident Zijául Hak zahynul při letecké katastrofě způsobené nejspíše výbuchem pumy.
4. listopadu 1995Židovský extremista Jigal Amir zastřelil v Tel Avivu předsedu izraelské vlády Jicchaka Rabina.
6. května 2002Střelným zraněním způsobeným při atentátu podlehl nizozemský krajně pravicový politik Pim Fortuyn.
12. března 2003Srbský premiér Zoran Djinjdić podlehl střelným zraněním, která utrpěl při atentátu v Bělehradě.
11. září 2003Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová podlehla bodným a řezným zraněním, která utrpěla o den dříve. Útočníkem byl 26letý Švéd srbského původu.
14. února 2005Bývalý libanonský premiér Rafík Harírí byl zabit při pumovém útoku, který zasáhl jeho konvoj v Bejrútu.