Hlavní obsah
Eskorta odvádí Alexeje Navalného po soudním řízení v Chimki. Foto: Evgeny Feldman/meduza, Reuters

Západ brání Navalného, Moskva celý případ bagatelizuje

Šéfové diplomacií od Londýna přes Brusel až po Washington tvrdě kritizují Moskvu za zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného po jeho návratu z Německa, kde se podle závěru tamních lékařů léčil z otravy zakázaným jedem ze skupiny novičok. Ruské úřady v pondělí Navalnému prodloužily vazbu na 30 dní.

Eskorta odvádí Alexeje Navalného po soudním řízení v Chimki. Foto: Evgeny Feldman/meduza, Reuters
Západ brání Navalného, Moskva celý případ bagatelizuje

„Ruská ústava i mezinárodní dohody zavazují k ctění vlády práva a ochraně osobních práv. Tyto principy musejí být uplatněny i vůči Alexeji Navalnému. Měl by být ihned propuštěn,“ uvedl podle DPA německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Místo stíhání Navalného by Rusko mělo vyšetřit, jak je možné, že na jeho půdě byla použita chemická zbraň
Dominic Raab, britský ministr zahraničí<br />

„Místo stíhání Navalného by Rusko mělo vyšetřit, jak je možné, že na jeho půdě byla použita chemická zbraň,“ řekl agentuře Reuters šéf britské diplomacie Dominic Raab.

K „okamžitému propuštění Navalného“ vyzval předseda Evropské rady Charles Michel, stejného názoru je oficiální stanovisko Paříže a Říma. Pobaltské státy volají po evropských sankcích.

Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Joea Bidena, žádá „pohnat k odpovědnosti“ viníky Navalného srpnové otravy.

Premiér Andrej Babiš na Twitteru uvedl, že Navalného zatčení posiluje pocit, že „se Rusko vzdaluje od společenství demokratických států“. Podle šéfa diplomacie Tomáše Petříčka opozičník pyká za své názory.

Oficiální ruští představitelé kauzu Navalnyj a reakci zahraničních politiků bagatelizují. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce „Západ jen odpoutat pozornost od krize, do které se dostal liberální model rozvoje společnosti“. Komentáře jsou prý jako „přes kopírák“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že o zatčení nic neví. „Pardon, jeho zadrželi v Německu? Nemám přehled,“ prohlásil.

Alexeje Navalného zatkli v neděli večer po přistání na letišti v Šeremetěvu, kam byl přesměrován jeho let na trase Berlín–moskevské letiště Vnukovo.

Podle listu Kommersant kapitán za letu musel několikrát usměrňovat desítky novinářů na palubě. Ruské sociální sítě také obletělo hromadné selfie, o které opozičníka požádaly letušky.

Soud zasedl v budově policie

Policie ještě z tranzitní zóny převezla Navalného do cely předběžného zadržení. Přímo na policii v Chimki v pondělí také probíhalo „externí zasedání soudu“, který uvalil na Navalného zmíněnou 30denní vazbu. Rozhodnutí, zda soud změní podmínku na nepodmíněné odsouzení, má zaznít 29. ledna.

Nad nestandardním postupem řízení mimo soudní budovu se pozastavila řada ruských médií. Ruská lidskoprávní organizace Memorial včera označila Navalného „za politického vězně“. Opozice svolala na sobotu demonstrace.

Kauza Yves Rocher

Ruský soud v roce 2014 shledal Navalného a jeho bratra Olega vinnými ze zpronevěry 31 milionů rublů (9 milionů korun) společnosti Yves Rocher.

Podle Navalného šlo o vymyšlený, politicky motivovaný proces – záznam v trestním rejstříku znemožňuje ucházet se o vysoké posty a kandidovat ve volbách. Případ zkoumal Evropský soud pro lidská práva, který dospěl k závěru, že oběma odsouzeným bylo odepřeno právo na spravedlivý proces.

Zkušební doba Navalného podmínky měla vypršet 30. prosince, dva dny před tímto datem ale ruská Federální služba pro výkon trestu (FSIN) předvolala opozičníka ze dne na den na moskevskou pobočku s tím, že svým pobytem v Německu po propuštění z berlínské kliniky porušuje soudem stanovená pravidla podmínky.

Během poslední dekády strávil Navalnyj ve vazbě postupně přes 230 dní, čelil řadě obvinění, na pokutách zaplatil statisíce rublů.

Poslední stíhání z prosince se týká údajné zpronevěry 356 milionů rublů od dárců, kteří přispívali na Navalného Fond pro boj s korupcí a další fondy.

Studoval i Yale
Alexej Navalnyj se narodil 4. června 1976.
Studoval práva a finance v Rusku a na Yaleově univerzitě.
2007 – vyloučen z opoziční strany Jabloko kvůli nacionalistickým postojům.
2011 – založil Fond pro boj s korupcí.
2013 – kandidoval na primátora Moskvy.
Poprvé odsouzen na 5 let podmíněně za zprostředkování údajně nevýhodného obchodu pro firmu Kirovles.
2014 – podmíněně odsouzen na 3,5 roku v kauze Yves Rocher.
2017 – ohlásil kandidaturu v prezidentských volbách 2018.
Ústřední volební komise kandidaturu odmítla kvůli záznamu v trestním rejstříku.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků