Článek
Virem se nakazil sedmdesátiletý muž ze Saska. Choroba měla u něj těžký průběh a kvůli zánětu mozku se léčil v nemocnici v Lipsku. Onemocnění přestál, v současné době je už zdravý.
Virus západonilské horečky byl poprvé prokázán v roce 1937 v Ugandě. Mezitím se rozšířil do rozsáhlých částí Afriky a Asie, v 90. letech i do Spojených států. Jeho nositeli jsou hlavně ptáci a také komáři, kteří se nakazí jejich infikovanou krví.
Změna klimatu
Odborníci tvrdí, že nákaza souvisí se změnami klimatu. Případ v Německu označili za přelomový.
V posledních letech se virus, který byl dříve obvyklý zejména v tropických oblastech, šíří stále více na sever. Loni se nakazily stovky lidí v Řecku, Itálii i v balkánských státech.
Virus západonilské horečky
Na jižní Moravě zemřela vloni v srpnu na západonilskou horečku dvaasedmdesátiletá žena. Seniorka nebyla v zahraničí a prokazatelně se musela nakazit na území Česka. Druhým nemocným byl muž, který si nákazu přivezl z Řecka.
Za posledních více než deset let byly v Česku zaznamenány čtyři případy onemocnění.
Inkubační doba onemocnění se pohybuje od tří do 14 dnů. Až 80 procent nakažených vůbec nezaznamená žádné příznaky, pětina nemocných pociťuje symptomy připomínající chřipku. Asi v jednom procentu případů může mít nemoc závažný průběh, riziko hrozí zejména dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem. Virus může způsobit encefalitidu či meningitidu a pacientům hrozí i smrt.
