V Náhorním Karabachu padlo už 150 vojáků, Macron a Pašinjan odsoudili turecké vměšování

Pašinjan v rozhovoru s francouzským listem Le Figaro obvinil Turecko, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bojovými a bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a „žoldáky a teroristy” ze severní Sýrie. „Máme důkazy,” tvrdí Pašinjan. „Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a (stíhačky) F-16,” dodal.

Agentura Reuters upozornila, že žádné konkrétní důkazy arménský premiér nepředložil, Turecko zapojení svých letadel a vyslání žoldnéřů ze Sýrie popřelo.

Avšak i francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu v Bruselu v noci na pátek řekl, že do bojů o Náhorní Karabach se zapojily podle informací francouzských tajných služeb tři stovky džihádistů ze severní Sýrie. Přešli přitom podle něj přes turecké město Gaziantep.

Macron dodal, že hodlá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádat o vysvětlení. „Je to nepřijatelné,” prohlásil. Vyzval také Severoatlantickou alianci, jejímž je Turecko členem, aby se tureckými kroky na jižním Kavkazu zabývala.

Mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová v pátek na Twitteru navíc uvedla, že arménské síly sestřelily jedno nepřátelské letadlo a jeden dron na severovýchodě Náhorního Karabachu. Už v noci na pátek informovala o sestřelení čtyř dronů přímo nad územím Arménie, jeden se pohyboval v centrální části země, a dalších tři nad Náhorním Karabachem.

Ze záběrů trosek není jasné, o jaký typ dronů jde, ale Ázerbájdžán v červenci potvrdil, že kupuje turecké útočné drony Bayraktar TB-2. Ázerbájdžán má také izraelské průzkumné drony Orbiter-3.

Podle mluvčí Stěpanjanové bylo sestřeleno už 107 ázerbájdžánských dronů, pět letadel a deset vrtulníků. Tato čísla se však nedají ověřit. Baku jakékoli ztráty letadel popírá.

Údajný sestřel ázerbájdžánského vrtulníku

Drony využívá nad oblastí i Arménie, Turecko zveřejnilo záběry, jak se jeden podařilo sestřelit.

Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s Le Figaro Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu o Náhorní Karabach. „Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než století,” uvedl předseda arménské vlády. Podle něj si Ankara chce splnit sen o novém „sultanátu”, což ohrožuje stabilitu celého regionu.

Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. „Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionů Arménů,” řekl premiér. „Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy,” dodal.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem v neděli ráno propukly boje o Náhorní Karabach, které jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku a Jerevan se vzájemně obviňují z útoků.

Spor o Náhorní Karabach je dlouhodobý. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala přes 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byl přes milion uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.