Článek
Šušu dobyla ázerbájdžánská vojska 8. listopadu. [celá zpráva] O dva dny později bylo uzavřeno příměří, protože město leží v kopcích jen 15 kilometrů od správního střediska Náhorního Karabachu Stěpanakert, jehož pád rovněž hrozil. Arménské síly navíc byly zcela vyčerpané a nebyly schopné čelit ázerbájdžánské přesile.
Arménský premiér podepsal dohodu o konci války o Karabach
Kromě těl padlých, která ještě nikdo nesebral, je také vidět zničenou silnici i vyhořelý dům. Oblast působí zcela prázdně a neobývaně, protože z ní prchla většina arménských obyvatel. Nová válka tak přinesla další vlnu uprchlíků. Už během války se uvádělo, že z oblasti uteklo přes 70 000 lidí.
V Jerevanu se pro uprchlíky provádějí sbírky věcí. Do pomoci se zapojila i americká metalová skupina System Of A Down, jejíž členové jsou arménského původu. Skupina se nyní dala dohromady a po patnácti letech nahrála dvě nové písně Protect The Land a Genocidal Humanoidz. Podařilo se jí získat 600 000 dolarů (13,4 milionu korun) na pomoc lidem z Náhorního Karabachu, uvedl časopis Rolling Stone.
Turecké výhrůžky
Není také jasné, jak dlouho příměří vydrží. Ázerbájdžán dal opakovaně najevo, že má zájem získat celý Náhorní Karabach. A Turecko už varovalo Arménii. „Jestli poruší příměří, zaplatí za to,“ řekl podle televize Al-Džazíra turecký ministr Mevlüt Cavusoglu v Baku, i když vyčerpaná Arménie nedává najevo žádný zájem pokračovat v bojích.
Ministr současně sdělil, že Jerevan musí splnit podmínky dohody o příměří: „Musí se podřídit dohodě a dobrovolně se stáhnout (z území, která podle dohody připadnou Azerům).“ Cavusolgu pohrozil, že jinak se obnoví vojenská operace s cílem získat zpět ázerbájdžánská teritoria. Jde o okresy, které byly součástí neuznané náhorněkarabašské Republiky Arcach a které vytvářely nárazníkovou zónu.
Kritika Washingtonu
Spojené státy se v konfliktu nijak neangažovaly, ale demokratický kongresman Brad Sherman vyzval k americké akci, protože považuje dohodu o příměří za nespravedlivou. Jednoznačně přitom uvedl, že válku začal Ázerbájdžán, aniž by k tomu byl vyprovokován. „Kdo navrhl tuto dohodu o příměří? Nikdo jiný než Putin a Erdogan. To je důsledek absence amerického vedení. Nesmíme se postavit za tuto hroznou dohodu vnucenou Arménii. Nesmíme ji vidět jako finální uspořádání.“
Dohoda o příměří je pro Arménii krutá, konflikt ukázal na růst tureckého vlivu
Požádal ministerstvo zahraničí, aby jako jeden z členů vedení Minské komise Rady pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která dohlížela na příměří z roku 1994, pracovalo s partnery na dosažení vyvážené dlouhodobé dohody. Dodal, že musí být uznáno právo na sebeurčení Republiky Arcach.