Nobelistka Alexijevičová opustila Bělorusko, odletěla do Německa

Podle spisovatelčiny spolupracovnice však její odlet ze země s perzekucí členů koordinanční rady nesouvisí. „Odletěla kvůli osobním a literárním záležitostem. Má naplánované schůzky, knižní veletrh ve Švédsku a na Sicílii ji předají cenu,” uvedla spolupracovnice.

Návrat ale podle ní závisí na vývoji událostí v Bělorusku a na stavu spisovatelčina zdraví. Alexijevičová by se podle agentury Reuters měla léčit v Německu.

Světlanu Alexijevičovou, běloruskou nositelku Nobelovy ceny za literaturu, z obav o její bezpečnost v jejím bytě opakovaně navštěvovali a chránili velvyslanci 15 členských zemí Evropské unie (EU) včetně Česka. Do jejího minského bytu se předtím pokoušeli vniknout neznámí maskovaní muži.

„Svět podporuje Světlanu Alexijevičovou. Laureátku Nobelovy ceny přišlo podpořit ještě víc diplomatů,“ tweetovala tehdy šéfka švédské diplomacie Ann Lindeová. Upřesnila, že kromě její země měly v bytě zástupce také Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Litva, Slovensko, Nizozemsko, Rakousko, Lotyšsko, Polsko Estonsko, Francie, Česko, Německo, Finsko a Evropská unie jako celek.

Vzhledem ke svému věku se přitom spisovatelka do činnosti rady aktivně nezapojuje.

Mezi členy rady, kteří zůstávali do poslední chvíle v zemi a na svobodě byla také Maryja Kalesnikovová, jedna ze tří žen včetně prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské, jež vedly sjednocenou opoziční kampaň proti dosavadnímu vládci Alexandru Lukašenkovi.

Kalesnikovovou nakonec unesli neznámí maskovaní ozbrojenci, zřejmě příslušníci běloruských bezpečnostních orgánů. V noci na úterý se ji s dalšími opozičními aktivisty pokusili násilně vyvézt ze země na Ukrajinu.

Na Ukrajinu se jim však Kalesnikovovou dostat nepodařilo, protože před hranicí roztrhala svůj pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena policií, od té doby je držena ve vazbě.

Rozsáhlé protesty v Bělorusku vypukly v neděli 9. srpna v reakci na falšování volebních výsledků. Protesty již trvají přes 50 dní. V neděli 27. září se v Minsku sešlo 50 až 100 tisíc lidí, další desítky tisíc lidí protestovaly ve zbytku země.

Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská odmítla uznat vítězství dosavadního prezidenta Lukašenka, které oznámily oficiální orgány. Opozice předpokládá, že kandidátka ve skutečnosti získala minimálně 70 procent hlasů.

Nejbrutálnější zásahy za použití obušků, zábleskových granátů, gumových projektilů a místy i ostré střelby se odehrály v prvních pěti dnech protestů. Zadrženy byly tisíce lidí včetně náhodných kolemjdoucích. Úřady potvrdily několik mrtvých.

Česká republika ani EU legitimitu voleb neuznávají. Sankce EU proti představitelům běloruského režimu blokuje Kypr.