Článek
„Na příkaz prezidenta Masúda Pezeškjána byl generál revolučních gard Madžíd Ebnelreza jmenován úřadujícím ministrem obrany,“ oznámil podle stanice Al-Džazíra na síti X prezidentův mluvčí Mehdí Tabatabaej.
Předchozí íránský ministr obrany Azíz Násirzádí, stejně jako řada dalších představitelů íránského režimu včetně ajatolláha Alího Chameneího, zahynul už v sobotu při izraelsko-amerických vzdušných útocích.
Ibn ar-Rezá byl už v polovině loňského roku jmenován náměstkem ministra obrany. V této funkci mimo jiné veřejně vystupoval například loni v Číně na Pekingském fóru Siang-šan.
Jmenování Ibn ar-Rezy ministrem obrany se zdá potvrzovat tvrzení katarské stanice Al-Džazíra, podle níž o úderech na Izrael a na zařízení spojená s USA v zemích Perského zálivu za současné situace v Íránu rozhodují právě revoluční gardy, nikoliv armáda či politická reprezentace.
To potvrdil i ministr zahraničí Íránu Abbás Arakčí v nedělním rozhovoru pro Al-Džazíru, kde řekl, že gardy nyní „jednají nezávisle a jaksi izolovaně“ a postupují podle předem daných instrukcí. V té souvislosti zmínil například útok na cíle v Ománu, jenž se nikdy nestavěl k Íránu nepřátelsky. „Co se stalo v Ománu, nebylo naším záměrem, a už jsme řekli našim ozbrojeným silám, aby si cíle vybíraly opatrně,“ potvrdil nepřímo, kdo teď v Íránu stojí u kormidla.
V Íránu existuje dualistický systém ozbrojených sil. Vedle pravidelné armády, policie a zpravodajských služeb stojí Islámské revoluční gardy (celým názvem Armáda strážců islámské revoluce - pozn. red.), které mají prakticky stejnou strukturu, ale vlastní systém velení s obrovským vlivem na ekonomiku, včetně energetického sektoru.
I když o svého velitele Mohammada Pakpúra podle Al-Džazíry přišly v prvních desítkách minut izraelsko-amerického úderu, nového šéfa získaly revoluční gardy do 24 hodin. Stal se jím Ahmad Vahidí, někdejší ministr vnitra i obrany. V Íránu je též znám pod přezdívkou Sardar (česky generál) a Argentina na něj vydala mezinárodní zatykač kvůli podezření z organizace bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires v roce 1994.
Íránské revoluční gardy
Jejich hlavní funkcí je ochrana islámského systému a revolučních hodnot, potlačování vnitřního disentu a projekce íránského vlivu v zahraničí (například v Sýrii, Iráku či Libanonu).
Odpovídají přímo nejvyššímu vůdci, ajatolláhovi, nikoliv civilní vládě.
Mají obrovský vliv na íránskou ekonomiku, kontrolují rozsáhlé stavební projekty a energetický sektor.
Disponují vlastními pozemními, námořními a leteckými silami, včetně speciálních expedičních jednotek al-Kuds.
