Článek
„Proběhla série rozhovorů na úrovni zahraničněpolitických asistentů prezidentů Ruska a USA. Bylo domluveno, že by se na začátku příštího roku uskutečnilo první kolo dvoustranných rozhovorů mezi našimi a americkými vyjednavači. Byli už jmenováni a jsou přijatelní pro obě strany,“ řekl Lavrov.
Kreml a Bílý dům se letos po nástupu amerického prezidenta Joea Bidena dohodly na prodloužení platnosti smlouvy START omezující jaderné zbraně.
Rusko a USA se dohodly na prodloužení smlouvy Nový START, tvrdí Kreml
V lednu by se mělo jednat i o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje od zemí NATO. Moskva chce mít garantováno, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko.
„V dohledné době, také v lednu, plánujeme využít vyjednávací platformu k projednání druhého dokumentu, návrhu dohody mezi Ruskem a zeměmi NATO,“ dodal Lavrov.
Podle něj mezi Moskvou a Washingtonem panuje shoda ohledně mechanismů vzájemného dialogu o bezpečnostních zárukách. „Nevidím důvody, kvůli kterým by takový přístup odporoval zájmům jakéhokoli jiného státu v našem společném regionu,“ řekl.
Rusko zveřejnilo nehorázné požadavky
Postoj evropských zemí k ruským návrhům je nejednotný. NATO a země z jeho východního křídla jsou znepokojeny aktuálním hromaděním ruských vojsk a techniky u hranic s Ukrajinou. Zejména pobaltské státy nabádají k ráznému přístupu k Moskvě, řada dalších evropských zemí však prosazuje vedle hrozby sankcí také obnovu přímých jednání s Moskvou.
Lavrov vyzdvihl, že Spojené státy reagují na ruské návrhy věcně: „Pokud jde o skutečnou reakci, ne o rétorickou, pak bych řekl, že je ze strany našich amerických kolegů věcná.“
Rusko vyhrožuje a chce jednat
„Máme zájem o jednání, chceme rozhovory,“ sdělil ve středu podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
„Naše návrhy, konkrétní a naprosto jasné, byly předány Washingtonu a evropským metropolím. Byli bychom rádi, kdyby na nastávající rozhovory naši partneři také dorazili s jasně zformulovanými stanovisky,” dodal.
Putin při úterní poradě s vedením ruského ministerstva obrany varoval, že Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu” a že bude tvrdě reagovat.
„Pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut,” řekl Putin s tím, že by z ruského pohledu šlo o vážný bezpečnostní problém.
Putin hrozí Západu: Jsme připraveni k vojenským opatřením
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úterý uvedl, že NATO chce v příštím roce co nejdříve zahájit dialog s Moskvou. Zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Rada se naposledy sešla předloni.
Rozhovory však podle Stoltenberga musejí být smysluplné a brát v potaz zájmy suverénního státu, jakým je Ukrajina. Generální tajemník Aliance Kyjev minulý týden ujistil, že NATO nepřistoupí na žádné kompromisy ohledně práva Ukrajiny zvolit si vlastní cestu ohledně partnerství Aliance s Ukrajinou.
Minské dohody jako řešení
Lavrov se vyjádřil i k otázce Ukrajiny, podle něj jsou klíčem k řešení minské dohody a jejich plná implementace včetně požadavku, aby Ukrajina zajistila práva národnostních menšin.
Lavrov zdůraznil, že Joe Biden dával v Ženevě najevo podobné postoje jako ruský prezident Putin a zdůrazňoval nutnost udělat Donbasu zvláštní statut, který mu bude garantován. Dodal, že Kyjev dohody torpéduje. „Jestli Spojené státy chápou nutnost skoncovat s otevřenou sabotáží ze strany kyjevských úřadů, pak budeme jedině rádi,” řekl.
Kyjev naopak tvrdí, že dohody porušuje Rusko vměšováním se do dění na Ukrajině a svým rigidním požadavkem na to, aby se kroky plnily tak, jak jsou v dohodách seřazeny za sebou.
Lavrov také vyzval Francii a Německo, aby neodváděly pozornost vypouštěním kouřové clony o údajné agresi Ruska proti Ukrajině, ale aby ovlivňovaly Kyjev, aby plnil minské dohody.
Rusko podle Lavrova opakovaně vysvětlovalo, „co dělají ruské ozbrojené síly na svém území“ u hranic s Ukrajinou, ale nedostalo odpověď, co dělá vojenská technika a vojenská letadla Velké Británie, Kanady a Spojených států amerických v blízkosti hranic Ruské federace, zejména v pobaltských zemích.