Článek
„Zastropujeme důchodový věk na 65 letech, obnovíme spravedlivé valorizace a rozšíříme předčasné důchody na další náročné profese,“ slíbilo hnutí ANO ve volebním programu. A i po výhře ve víkendových volbách jeho zástupci plán potvrzují.
Zrušit penzijní opatření Fialovy vlády chtějí i SPD a Motoristé, se kterými strana předsedy Andreje Babiše jedná o vytvoření nového kabinetu.
Důchodový věk se nyní zvedá o dva měsíce ročně, hranice 65 let tak dosáhne pro většinu lidí v roce 2030. Od ročníku narození 1966 dál má růst i nad tuto hranicí, o měsíc za rok. Nárůst by se měl zastavit až u lidí narozených v roce 1989, a to na 67 letech.
Penze se zvedají vždy od ledna o růst cen pro důchodcovské domácnosti a třetinu růstu reálné mzdy, tedy hrubé mzdy se započtením inflace. Před zásahem Fialovy vlády to nebyla třetina, ale polovina.
ANO slibuje původní výpočet obnovit, důchodci by si tak mohli polepšit o stokoruny měsíčně. Reálné mzdy však musí nejprve dohnat propad z inflačního období minulých let.
„Realisticky by k tomu mohlo dojít v roce 2027. Důchody by se tak o jejich růst mohly valorizovat poprvé v lednu roku 2029,“ odhadl ekonom Vít Hradil ze společnosti Investika.
Podporu pro penzijní sliby může ANO čekat hlavně od SPD. „Budeme hájit, aby byl odchod do důchodu maximálně v 65 letech,“ řekla Novinkám znovuzvolená poslankyně SPD Lucie Šafránková. „Samozřejmě chceme upravit jak předčasné důchody, tak valorizace, aby senioři měli dostatečnou a stabilní ochranu před inflací,“ potvrdila.
Motoristé označili před volbami přístup Fialovy vlády k důchodcům za bezohledný. Zrušení dřívějšího schématu valorizací ve svém volebním programu nazvali „cynickým“ a voličům přislíbili nápravu. Blíže však nápravu neupřesnili. Vzhledem k tomu, že horují pro vyrovnaný rozpočet, nejsou v otázce penzí konkrétní.
„Předpokládám, že si názor na důchody budou utvářet za pochodu. Klíčový bude jejich postoj, kam až ANO s úpravami pustí,“ podotkl analytik Miroslav Novák ze společnosti Citfin.
Nárok na předčasný důchod by mohlo mít více lidí
Vedle úpravy pravidelné lednové valorizace penzí hodlá hnutí ANO zavést i takzvané věkové valorizace, tedy aby důchody rostly s věkem seniorů.
Ve věku 80 let mají dostat přidáno 500 korun měsíčně, od 85 let zůstane zachováno zvýšení o 1000 Kč, od 90 let nově o 1500 Kč a od 95 let o dalších 2000 Kč měsíčně.
Nyní se starším seniorům přidává zmíněná tisícikoruna při dosažení 85 let věku.
ANO zároveň slibuje, že umožní dřívější odchod do penze většímu okruhu lidí z náročných profesí. Podmínky, ani to, koho by se to nově mohlo týkat, ale hnutí zatím neupřesnilo.
Otázkou ovšem je, zda třeba Motoristé nebo i další strany v nové Sněmovně budou s těmito rozpočtově náročnými opatřeními souhlasit.
Nárok na dřívější odchod do penze bez jejího krácení mají horníci v hlubinných dolech, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči, a nově i zhruba 12 tisíc lidí v nejrizikovější, tedy čtvrté kategorii prací.
Zvolený poslanec Motoristů Vladimír Pikora nechtěl s ohledem na probíhající jednání programové průsečíky zatím komentovat. „Bylo by to předčasné,“ konstatoval.
Mladí na to budou muset vydělat
Příští rok by se měl důchodový systém dostat po letech do přebytku. Bezprostředně se to sice neprojeví, přesto ekonomové avizované snížení důchodového věku na 65 let spíše kritizují. Upozorňují na stárnutí obyvatelstva a očekávané nároky na státní rozpočet.
Snížení důchodového věku na 65 let by znamenalo prohloubení očekávaného deficitu důchodového systému. V padesátých letech by to v dnešních cenách bylo o zhruba 110 miliard korun ročně.
„Snížení by znamenalo prohloubení očekávaného deficitu důchodového systému v kritickém období, tedy v padesátých letech tohoto století, o 1,2 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních cenách představuje dodatečný deficit 110 miliard korun ročně,“ řekl Hradil s odkazem na analýzu dopadů důchodové reformy od Národní rozpočtové rady.
Náklady by nová vláda uvalila na dnešní mladou generaci, podotkl Hradil. „Ta bude nucena na ně nějak vydělat. Na dluh tento deficit trvale financovat nebude možné,“ uvedl.
Jednalo by se navíc o krok zpátky směrem, o kterém většina evropských zemí již ani neuvažuje. „Naopak, právě zvyšování věku odchodu do důchodu je standardním nástrojem, kterým mnoho zemí řeší neudržitelnost průběžného důchodového systému tváří v tvář stárnutí populace,“ dodal ekonom.