Hlavní obsah
David-Maria Sassoli (vpravo) s dosluhujícím předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Foto: Profimedia.cz

Novým předsedou EP se stal italský socialista Sassoli, Zahradil skončil druhý

Novým předsedou Evropského parlamentu (EP) se stal ve středu italský socialista David-Maria Sassoli. V druhém kole získal nadpoloviční většinu 345 hlasů. Druhý skončil se 160 hlasy český europoslanec Jan Zahradil. Třetí skončila kandidátka zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

David-Maria Sassoli (vpravo) s dosluhujícím předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Foto: Profimedia.cz
Novým předsedou EP se stal italský socialista Sassoli, Zahradil skončil druhý

V prvním kole Sassoli nezískal nadpoloviční většinu hlasů, obdržel jich jen 325, takže mu jich sedm chybělo. Také v prvním kole skončil druhý český konzervativec Jan Zahradil (ODS) se 162 hlasy a třetí byla kandidátka zelených Ska Kellerová se 113 hlasy.

Zvolení Sassoliho se čekalo, protože obě dvě zbylé velké strany – liberálové a lidovci – své kandidáty nepostavily.

Evropští lidovci se v úterý netajili spokojeností poté, co unijní prezidenti a premiéři navrhli na pozici šéfky Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Jejich volební lídr Manfred Weber poté přislíbil v rámci vyváženosti vrcholných postů podporu socialisty navrženému kandidátovi. Sassoli by mohl přesvědčit i liberály, kteří stejně jako lidovci svého kandidáta nenavrhli a mezi lídry institucí budou mít zastoupení díky budoucímu šéfovi Evropské rady, dosavadnímu belgickému premiérovi Charlesi Michelovi.

Jan Zahradil

Foto: Petr Horník, Právo

Zahradil získal vedle šesti desítek hlasů své frakce ECR rovněž podporu stovky členů jiných skupin či nezařazených poslanců. Ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že je jediným politikem ze zemí střední a východní Evropy, který se po úterním summitu uchází o vrcholnou unijní funkci.

Návrh Sassoliho do funkce je velkou ranou pro nové členské země EU, jejichž pozice se oslabí. V čele žádného vrcholného orgánu nebude stát politik z východoevropských zemí, dosud přitom byl předsedou Evropské rady Polák Donald Tusk. Ve hře přitom bylo, že by v čele EP stanul bulharský socialista Sergej Stanišev, který by se v půlce funkčního období vystřídal s křesťanským demokratem Manfredem Weberem. Stanišev předsedá Straně evropských socialistů (PES), ale výhrady k němu má část jeho vlastní Bulharské socialistické strany.

Evropská rada navrhla Staniševa, toho však odmítla většina socialistických a konzervativních poslanců v Evropském parlamentu. Pokud si parlament vybere svého předsedu sám a nepůjde o člověka navrženého Evropskou radou, mohlo by to otupit nechuť schválit Ursulu von der Leyenovou, která byla navržena do čela komise, i když do Evropského parlamentu ani nekandidovala, uvedla agentura Reuters.

O post předsedkyně EP se bude ucházet i spolupředsedkyně zelených Ska Kellerová, jejíž frakce – čtvrtá nejsilnější v EP – je s personálními návrhy summitu velmi nespokojena. Neočekává se však, že by získala větší podporu než Sassoli.

Pokud žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů v prvním kole tajné volby, které začne v 9.00, bude volba pokračovat až do případného čtvrtého kola. V něm ze dvou postoupivších kandidátů uspěje ten s větším počtem hlasů.

Europoslanci vyberou i 14 místopředsedů, jejichž volba bude následovat po výběru předsedy. Rozhodnou také o početním obsazení a složení stálých parlamentních výborů.

Výměna vedení EU
Každých pět let se v Evropské unii mění vrcholné orgány, tedy Evropská komise a její vedení, předseda Evropské rady a Evropský parlament.
Evropský parlament je zákonodárný orgán, volí se každých pět let. Projednává a schvaluje zákony i rozpočet. Také schvaluje předsedu Evropské komise a její členy.
Evropská komise je výkonným orgánem, který předkládá návrhy zákonů a je odpovědný za provádění rozhodnutí EP. Navrhuje rozpočet, rozděluje prostředky EU a dbá na to, aby ve všech členských zemí platilo právo EU. Také zastupuje EU v zahraničí. Má 28 komisařů, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti, každý komisař je z jiné země EU.
Předsedu Evropské komise navrhuje Evropská rada. Schvaluje ho Evropský parlament. Kandidát na předsedu pak vybírá jednotlivé komisaře z návrhů členských zemí. Seznam kandidátů musí zase schválit Evropská rada a Evropský parlament pak hlasuje o tom, zda bude komise schválena jako celek.
Členy Evropské rady jsou hlavy států nebo předsedové vlád všech členských států EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Evropská rada není legislativní orgán, určuje priority EU. Má na starosti politickou agendu. Předseda Evropské rady je volen jejími členy, reprezentuje EU navenek, občas bývá nepřesně označován za „prezidenta EU“.
Politiku EU koordinuje Rada EU, kterou tvoří ministři vlád všech členských zemí. Předsednictví se vždy na půl roku ujímají jednotlivé země EU.
V rámci nepsaného pravidla platilo, že si funkce v EU rozdělovali tzv. spitzenkandidáti, hlavní kandidáti nejsilnějších stran, tedy socialistů a lidovců, kteří vedli strany do voleb. To se v roce 2019 nestalo, i když dál platí, že zástupce jedné z těchto stran usedne do čela Evropské komise a druhý do čela Evropského parlamentu. Nejsou to ale vedoucí osobnosti stranických bloků, které vzešly z voleb do Evropského parlamentu.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků