Počítačově gramotní občané, státy i firmy: EU představila ambiciózní plán digitalizace

Evropský parlament v tiskové zprávě uvedl čtyři nejdůležitější body, na které vize cílí.

Osmdesát procent populace EU ve věku od 16 do 74 let by mělo mít alespoň základní digitální dovednosti, tj. bylo schopných používat počítač a internet.

Cílem je, aby do roku 2030 byla všude v EU dostupná mobilní síť 5G. Unie by také měla zdvojnásobit svůj podíl na celosvětové produkci špičkových polovodičů tak, aby snížila svou závislost na jejich dodávkách ze třetích zemí.

Vzniknout má rovněž deset tisíc klimaticky neutrálních a vysoce zabezpečených okrajových IT uzlů, které slouží vzájemnému propojení jednotlivých poskytovatelů (operátorů) služeb na internetu.

EU také hodlá usilovat o vývoj prvního počítače s kvantovým zrychlením.

EU bude usilovat o to, aby do roku 2030 přes 90 procent malých a středních podniků v členských zemích využívalo alespoň v základní míře informační technologie, tedy používalo maily, vnitřní firemní komunikační platformy nebo e-shopy.

Tři čtvrtiny evropských podniků by také měly využívat tzv. cloudy (vzdálené servery pro ukládání velkoobjemových počítačových dat) nebo umělou inteligenci.

Výhodou cloudových center je hned několik. Budují se podle přísných ekologických standardů se zaměřením na co nejmenší spotřebu energií s co největším objemem energie získávané z ekologických zdrojů. Mezi další benefity cloudové technologie patří jednoznačně optimalizace využívání IT zdrojů, nebo větší bezpečnost dat a odolnost proti výpadku služeb na jedné lokalitě díky replikaci obsahu cloudu mezi geograficky různě umístěnými cloud centry.

Technologie založené na cloudových službách již dnes tvoří naprostou většinu prodávaných služeb u gigantů, jako je Microsoft, Google, IBM či Oracle.

EU také chce ve velké míře podporovat rozvoj tzv. „unicorn” podniků (původní start-upová firma, která raketově vygenerovala obří zisk a jejíž hodnota přesáhla 1 miliardu dolarů). V současnosti podle dostupných údajů existuje kolem 500 takových firem, přičemž drtivá většina z nich sídlí v Asii, EU v tomto ohledu výrazně zaostává.

Do osmi let by podle zveřejněné strategie mělo být sto procent klíčových veřejných služeb v EU k dispozici online, všichni občané Unie by také měli mít elektronický přístup ke své zdravotní dokumentaci. 80% občanů EU by pak také podle plánu mělo využívat digitální identitu.

„Evropa musí být plně připravena, aby mohla využít maximum z toho, co digitalizace nabízí. Jde o velký úspěch v tzv. trialogu (Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU – pozn. red.), který si může na svůj účet připsat Česká republika,” uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která jednání o digitalizaci za Evropský parlament vedla.

Digitalizační strategie EU také počítá s maximální spoluprací mezi členskými státy a podporou společných projektů, například v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti.