Hlavní obsah
Důl Turów. Ilustrační foto Foto: David W. Černý, Reuters

Bude z Turówa vodní nádrž? Napuštění potrvá až 144 let

Polský příhraniční důl Turów, kvůli němuž podala Česká republika žalobu na Polsko u Evropského soudního dvora, má další odpůrce, tentokrát z Německa. Tamním odborníkům totiž vadí vágní plány na rekultivaci dolu, k níž má dojít po ukončení těžby v roce 2044.

Důl Turów. Ilustrační foto Foto: David W. Černý, Reuters
Bude z Turówa vodní nádrž? Napuštění potrvá až 144 let

Poláci uvádějí, že po vytěžení bude celý důl zaplaven vodou a vznikne obří nádrž o rozloze 1960 hektarů, což je téměř jako tři tisíce fotbalových hřišť. Má být až 230 metrů hluboká.

Obří nádrž má mít rozlohu 1960 hektarů a její hloubka má dosahovat 230 metrů

Poláci odhadují, že zatopení dolu potrvá 35 až 37 let. Pomoci k tomu má speciální hydrotechnický systém, který bude do nádrže přivádět vodu z koryta řeky Lužická Nisa. A právě to německá strana zpochybnila.

Hydrogeolog Ralf Krupp uvedl, že zaplavení tak obrovského dolu potrvá několik lidských generací. „Doba zaplavení může dosáhnout až 144 let,“ uvedl Krupp.

Po tom, že je nutné mít k dispozici více informací a detailů o plánované rekultivaci, volala i česká strana. Poláci na to ale nikdy dostatečně nereagovali. „Směry, rozsah a způsoby závěrečné rekultivace budou stanoveny v samostatných správních rozhodnutích, která budou vydána na základě právních předpisů, jež budou v platnosti za více než 20 let,“ uvedli pouze stručně v dokumentaci posuzování vlivů projektu na životní prostředí z roku 2019, kterou předkládali ke svému záměru rozšířit a prodloužit těžbu až do roku 2044.

Hydrogeolog Krupp se Turówu věnuje dlouhodobě. Vloni vypracoval odborný posudek k přeshraničním vlivům těžby v dole, jenž se pak stal základem stížnosti, kterou k Evropské komisi podala saská Žitava.

Nový blok elektrárny Turów, který uvedli do provozu v polovině května a nachází se v blízkosti dolu, jen co by kamenem dohodil od hranic s ČR, musel být pro mimořádně závažné technické problémy po měsíci fungování odstaven.

„Ukázalo se, že již při jeho budování došlo k podstatným chybám vyplývajícím z toho, že byl špatně naprojektován,“ napsala Gazeta Wyborcza s odkazem na zdroj z elektrárny. V bloku museli vzápětí po spuštění vypnout všechny automatické funkce. Vyšlo také najevo, že blok není přizpůsoben nízké kvalitě uhlí z dolu.

„Po měsíci provozu se například ucpaly filtry, pokažený je i systém udržující podtlak v pecích elektrárny,“ uvedla Gazeta Wyborcza.

Miliony tun oxidu uhličitého

Závažná porucha nového bloku je podle zjištění reportérů listu hlavním důvodem, proč byla odvolána Wioletta Czemiel-Grzybowská, šéfka státní společnosti, energetického koncernu PGE, který provozuje elektrárnu i důl Turów.

Náklady na výstavbu nového bloku dosáhly 4,3 miliardy zlotých (téměř 26 mld. Kč). Ten měl dodávat 496 MW ročně. Podle polských ekologů do ovzduší ročně vypustí 2,7 milionu tun oxidu uhličitého, což je přibližně jako výfukové spaliny z 2,5 milionu osobních aut.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků