„Jsme připraveni jednat s Ruskem a naplnit minské dohody. Nejprve ale musíme být schopni se bránit a posílit ekonomicky, politicky i vojensky,” uvedl ZelenskyjBruselu na společné tiskové konferenci se Stoltenbergem při své první zahraniční cestě ve funkci prezidenta. Dodal, že „strategický kurs dosáhnout plného členství v EU a NATO“ zůstal nezměněn.

Stoltenberg označil Ukrajinu za vysoce ceněného partnera a dal najevo, že Severoatlantická aliance podporuje suverenitu a územní celistvost země. „Spojenci neuznávají a nebudou znávat nezákonnou anexi Krymu,“ řekl.

Současně ale vyzval Ukrajinu, ale provedla reformy v boji s korupcí a posílila vládu práva: „Tyto reformy jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a prosperity pro všechny Ukrajince a přiblíží Ukrajinu NATO.”

Podle Reuters slova Zelenského o pokračování prozápadní orientace zřejmě uklidní západní vlády, které si nebyly jisté, kam nasměruje zemi nový prezident bez politických zkušeností. Zelenskyj se proto v Bruselu setkal i s dalšími politiky včetně předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Bruselu sešel i s předsedou Evropské komise Jean-Claude Juncker

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Bruselu sešel i s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem

FOTO: Olivier Matthys, ČTK/AP

Snaha ukončit válku

Zelenskyj, který za prioritu považuje konec války na Donbasu, před dvěma týdny uvedl, že je připraven případnou mírovou smlouvu s Ruskem předložit ke schválení všelidovému referendu. Smlouva by se podle předpokladů měla týkat urovnání krize v Donbasu. Kyjev rovněž po Moskvě žádá návrat Krymského poloostrova anektovaného Moskvou před pěti lety, což Rusko vylučuje. Rusku se také nelíbí snaha Ukrajiny vstoupit do NATO.

O míru na Donbasu jednají v běloruském Minsku zástupci Ukrajiny, Ruska a obou povstaleckých republik vyhlášených v části Doněcké a Luhanské oblasti. Rozhovory zaštiťují státy takzvané normandské čtyřky, která sdružuje nejvyšší představitele Ruska, Ukrajiny, NěmeckaFrancie. Hlavním výsledkem jednání byla minská mírová dohoda z roku 2015, která stanoví podmínky ukončení bojů a počítá i se zvláštním statusem separatistických zón.

Zelenskyj se pokusil jednání oživit, když do role emisara jmenoval bývalého prezidenta Leonida Kučmu.