Italský ministr vnitra Matteo Salvini (45) upřesnil, jak si vojnu představuje: „Měla by trvat šest měsíců, být na regionální bázi a měla by mladé lidi naučit zacházet se zbraněmi a posílit jejich vlastenectví. Služba by mohla být buď vojenská, anebo civilní, tedy pomáhat v případě přírodních katastrof jako zemětřesení či povodně.“

Jeho návrh nejspíš ztroskotá. Proti se už vyjádřila ministryně obrany Elisabetta Trentaová (51), která označila Salviniho návrh za romantiku: „Nejde pouze o to, že by to stálo peníze, ty by se možná v rozpočtu našly, ale v dnešním digitalizovaném světě je nutné disponovat vysoce profesionálními ozbrojenými silami a na to půl roku zdaleka nestačí.“

Pochybnostmi se netajil ani generál Claudio Graziano (61), šéf generálního štábu italských ozbrojených sil. „Naše ozbrojené síly se skládají z profesionálů oddaných vlasti a všichni v zahraničí uznávají jejich vysokou kvalitu, prokázanou na celé řadě zahraničních misí,“ měl jasno.

I politolog Angelo Panebianca (70) má za to, že rukování všech patří minulosti. „Povinná vojenská služba měla v Itálii velmi pozitivní význam. V zemi s velkými regionálními rozdíly a tolika dialekty mělo smysl poslat mladíka ze Sicílie do Turína, aby viděl trochu jiný svět, a stejně tak mladík z Padovy se mohl v Apulii zbavit některých zbytečných předsudků vůči Jihoitalům,“ přiznává.

Připomíná, že právě na vojně se nejeden mladý muž naučil mluvit italsky a přestal používat výhradně dialekt. Jinak by se nedomluvil. „Avšak dnes se vzdálenosti díky televizi, internetu a jiným vymoženostem dramaticky zkrátily a povinná základní služba je věcí minulosti,“ uzavřel Panebianca.

CDU už vypustila zkušení balónek

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (59) dala znovu na srozuměnou, že přes ni obnovení odvodů, zrušených v roce 2011, neprojde.

„Dnes jde v rostoucí míře o kyberútoky, hybridní války, asymetrické hrozby ze strany teroristů nebo o stabilizaci ohrožených států jako Mali a Irák, aby neupadly do chaosu, násilí a vyhánění lidí,“ řekla nedělníku Bild am Sonntag.

Něco takového není slučitelné s německou ústavou i legislativou Evropské unieKatrin Göringová-Eckardtová, Zelení

„Na takové úlohy potřebujeme důkladně vycvičené a motivované odborníky, skutečné profesionály,“ dodala.

Debatu rozproudila Annegret Krampová-Karrenbauerová (56), generální tajemnice CDU, o níž se spekuluje, že by mohla převzít žezlo po kancléřce a šéfce CDU Angele Merkelové (64). Prohlásila, že ve stranické základně vnímá lítost nad ukončením „vojny“ v bundeswehru a přání zavést určitou náhradní povinnou službu v armádě a v sociální oblasti.

Část levicového spektra vyrazila ihned na barikády. „Něco takového není slučitelné s německou ústavou i legislativou Evropské unie,“ nechala se slyšet Katrin Göringová-Eckardtová (52) ze Zelených.

List Pasauer Neue Presse připomněl, že část kabinetu kancléřky Merkelové by si přála klasickou vojnu natvrdo, zatímco CDU jako celek podporuje spíše širší změny včetně opětovného zavedení civilní služby.

Mezi rozhodné stoupence povinné vojny se řadí ministr zdravotnictví Jens Spahn (38), protihráč Merkelové číslo jedna uvnitř CDU. Sám přitom ze zdravotních důvodů nenarukoval.

„Byla by to příležitost k dalekosáhlé změně v uvažování. Žijeme ve věku sebezdokonalování a přestáváme myslet na druhé,“ poznamenal.

Tradice od válek s Napoleonem
Podle průzkumu pro televizi ZDF podporuje obnovení vojny a náhradní služby 68 procent Němců.
Povinnou vojenskou službu zavedlo jako první Prusko během válek s Napoleonem v letech 1813 a 1814.
Tehdy se armádě říkalo „národní škola”.
V roce 1992 sloužilo v bundeswehru 585 tisíc mužů a žen.
V roce 2016 armáda čítala 166 tisíc.
Podle plánu ministerstva obrany se mají počty do roku 2024 zvýšit na téměř 200 tisíc.