Článek
Analytici předpokládají, že současný prezident mandát obhájí; otázkou je, zda tomu tak bude už v prvním kole. Erdoganova vládní islámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nicméně ztrácí svůj vliv a podle předvolebních průzkumů se očekává, že přijde o svou dlouhodobě udržovanou většinu a bude muset fungovat v koalici s nacionalistickou Stranou národní akce.
Volby se měly v Turecku původně konat až v listopadu 2019. Erdogan je ale uspíšil a zdůvodnil to tím, že země, v níž od předloňského neúspěšného pokusu o puč zesílily represe proti jeho oponentům, potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.
Volby zpečetí transformaci turecké politické scény, která začala referendem o přechodu na prezidentský systém v roce 2017. Moc tak bude soustředěna v rukou prezidenta, který bude moci sestavit vládu, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. Funkce premiéra bude zrušena. Kritici upozorňují, že nový systém v Turecku ohrozí právní stát. Erdogan ale trvá na tom, že změny jsou nezbytné pro bezpečnost a stabilitu země.
Opozice nasadí pozorovatele
Podle expertů při současných volbách nelze vyloučit manipulaci s volebními lístky. Opozice a nevládní organizace nicméně uvedly, že po celé zemi plánují mít půlmiliónu pozorovatelů a dobrovolníků s cílem zabránit volebním podvodům.
Během neděle se objevily informace, podle nichž hlasování provázelo několik incidentů. Ve městě Suruc na jihovýchodě země došlo k potyčce mezi dvěma skupinami lidí poté, co odtud byl hlášen pokus o volební podvod. Turecké úřady kromě toho oznámily, že vyšetřují desítku cizinců, kteří se pokusili zasáhnout do voleb v regionu obývaném převážně kurdskou menšinou, aniž by byli oficiálními akreditovanými pozorovateli.
Proti Erdoganovi se postaví pět kandidátů na post prezidenta. Je mezi nimi například někdejší učitel fyziky Muharrem Ince z největší opoziční strany- Lidové republikánské strany (CHP), kterému průzkumu přičítají nejvyšší šanci na postup do druhého kola.
Ačkoliv má Erdogan podle průzkumů největší šanci na výhru, není jasné, zda získá 50 procent hlasů potřebných k tomu, aby se vyhnul případnému druhému kolu 8. července. AKP zároveň muže ztratit většinu v parlamentu, což by mohlo mít za důsledek, že Erdogan zůstane prezidentem, ale parlament bude kontrolovat opozice, píše AP.