Článek
„Realisticky - když bych to dnes měla posoudit - na dvě procenta nedosáhneme,” uvedla Merkelová. „Jdeme směrem k tomu cíli a přijímáme ho, ale uvádíme realistická čísla,” podotkla s ohledem na německé plány v příštích letech.
Severoatlantická aliance od roku 2014 počítá s tím, že se členské státy budou v horizontu deseti let přibližovat k dvouprocentním výdajům na obranu. Letos by tento cíl podle šéfa NATO Stoltenberga mohlo splnit osm členských zemí. Německo mezi nimi ale ani letos, ani v příštích letech nebude.
Trump stupňuje tlak
Letos by spolková republika na obranu měla vynaložit 38,5 miliardy eur (přes 981 miliard korun), což představuje 1,24 procenta jejího HDP. V absolutních číslech sice výdaje na obranu v příštích letech porostou, ale v poměru k HDP by se do roku 2022 měly podle současných rozpočtových plánů naopak snížit, a to na 1,23 procenta. Není proto zatím vůbec jasné, jak se Merkelová a její vláda chtějí jen o dva roky později dostat na 1,5 procenta.
Na dodržování cíle - od něhož je vedle spolkové republiky daleko vzdálena například i Česká republika - od svého nástupu do úřadu tlačí americký prezident Trump. Česko ale i přes apel šéfa Bílého domu vydalo loni na obranu 1,05 procenta. Vláda se přitom zavázala, že požadované dvouprocentní hranice dosáhne do roku 2024.
Sociální demokraté jsou proti
V Německu mají zvýšené výdaje na obranu silné odpůrce v řadách koaliční sociální demokracie, podle níž by tak razantní zvýšení výdajů na obranu bylo nesmyslné. Koaliční smlouva mezi konzervativní unií CDU/CSU a SPD počítá s tím, že výdaje na obranu se mají zvyšovat o stejnou částku jako výdaje na rozvojovou pomoc.
Jak Merkelová, tak Stoltenberg v pátek dali najevo přesvědčení, že červencový summit NATO ukáže jednotu transatlantického spojenectví, i když jsou vztahy Evropy a USA v řadě jiných oblastí narušeny.