USA zvýšení výdajů oznámily na zahájení dvoudenního zasedání ministrů obrany členských států NATO. „Je to podnět pro Evropany, aby dělali více pro svou obranu,” poznamenal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zahájením jednání.

„Abychom naše národy udrželi v bezpečí, potřebujeme více výdajů na obranu, investice do klíčových kapacit a síly pro mise a operace NATO. Jinými slovy, více peněz, kapacit a příspěvků,” vysvětlil Stoltenberg.

Spojenci se v minulosti zavázali zvýšit vojenské výdaje na dvě procenta hrubého produktu do roku 2024. Většina členských zemí NATO včetně ČR ale dosud tento záměr neplní.

Spor o iniciativu členů EU

Na zasedání se v této souvislosti dostala otázka „stálé posílené spolupráce” 25 zemí Evropské unie v obranné oblasti, kterou dotyčné země iniciovaly koncem loňského roku. Státy, k nimž patří i ČR, hodlají spolupracovat v řadě konkrétních projektů - známo už je 17 z nich. Státy mají sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly. Evropští politici ale ujišťují, že nejde o vznik evropské armády.

Podle AFP však iniciativa vzbudila pochybnosti Američanů i Kanady, Norska, Islandu a Albánie, aby nešlo o pokus nahrazovat NATO. USA se také obávají o ztrátu evropského trhu pro svoje zbraně v případě, že by byly nahrazovány výrobky evropského původu. Podle evropských diplomatů není ale postoj USA spravedlivý, protože evropské zbrojařské firmy nemají podobné podmínky pro to, aby se mohly uplatnit na severoamerickém trhu.

„Být členem aliance neznamená povinnost záviset na americkém zbrojním průmyslu,” citovala AFP jednoho evropského diplomata.