Při jednání oba politici nenašli shodu. Před schůzkou se pouze podařilo podepsat dohodu, že se Turecko bude podílet na vývoji francouzsko-italského systému antiraket a dohodu o nákupu letadel.

„Je jasné, že pokud jde o vztah s Evropskou unií, nedávný vývoj a rozhodnutí (v oblasti lidských práv) neumožňují žádný pokrok v zahájeném procesu (přístupových rozhovorů),” řekl Macron podle agentury AFP. Bylo by pokrytecké předstírat, že je možné otevřít nové kapitoly v přístupových jednáních, dodal francouzský prezident. Opatrně řekl, že je potřeba nově formulovat vztahy mezi Ankarou a Bruselem.

„Turecko muselo čekat 54 let u dveří EU. Tato situace unavuje turecký národ a bude nás nutit udělat závěrečné rozhodnutí,“ pravil Erdogan podle tureckého vládního listu Daily Sabah. „EU nám nikdy nesdělila důvod (proč Turecko nepřijala).”

Rozporů bylo více. Erdoganovi Macron také sdělil, že demokratické země musí respektovat právo i v rámci boje proti terorismu, jehož krvavé podobě s mnoha oběťmi na životech byly v posledních letech vystaveny jak Francie, tak Turecko: „Naše demokratické státy musejí pevně čelit terorismu, ale stejně tak musejí naše demokratické státy naprosto chránit vládu práva.“

Erdogan ovšem pravil, že terorismus nevzniká sám o sobě a prohlásil, že „sloupkaři a tvůrci názorů pěstují terorismus“.

Macron přitom dopředu uváděl, že bude mluvit o lidských právech a vězněných novinářích v Turecku. Odrážel tím útoky opozice, podle níž neměl Erdogana zvát. Tvrdil, že jde o udržení dialogu. Erdoganova návštěva v Paříži je vůbec první od neúspěšného pokusu o puč v létě 2016.

Erdodgan si při jednáních také stěžoval na nedostatečnou podporu při řešení uprchlické krize: „Turecko přijalo 3,5 miliónu Syřanů, 270 000 z nich žije v táborech ve stanech a kontejnerových městečkách. EU slíbila velkou pomoc, ale poskytnuta byla jen její malá část.“

Turecko mělo dostat na řešení uprchlické krize celkem šest miliónů eur výměnou za to, že zabrání uprchlíkům plavit se přes Egejské moře do Řecka, dostalo však mnohem méně kvůli porušování lidských práv. Turecko z téhož důvodu také nezískalo slíbený bezvízový styk s EU.

Dařilo se jen obchodu

„Naším cílem je dosáhnout vzájemného obchodu ve výši 20 miliard eur. A toho můžeme dosáhnout,“ řekl Erdogan. Turkish Airlines si objednaly u Airbusu 25 letadel. Turecko se v pátek také dohodlo s Francií a Itálií na spolupráci ve vojenské oblasti. Týkat se má vývoje protiraketového systému SAMP-T italsko-francouzského konsorcia Eurosam. Turecko se přitom před týdnem domluvilo s Ruskem, že od něj koupí moderní protiraketový systém S-400.

„Jsme připraveni pro další spolupráci s Francií v každé oblasti včetně obranného průmyslu,“ řekl podle agentury Reuters v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem do Paříže.

Osmnáctiměsíční kontrakt s francouzsko-italským konsorciem Eurosam podepsaly v pátek turecké firmy Aselsan a Roketsan. Přípravná studie má položit základy pro rozvojovou a výrobní smlouvu. Podle společnosti Eurosam by měl být systém funkční v roce 2025.

Turecký ministr obrany Nurettin Canikli už v listopadu řekl, že se snaží dohodu o spolupráci s Eurosamem dovést do závěrečné fáze.

Turecko přitom podepsalo 29. prosince dohodu s Ruskem, že od něj koupí čtyři baterie systému protivzdušné obrany S-400 za 2,5 miliardy dolarů. Tento krok vyvolal znepokojení v zemích NATO, protože systém není kompatibilní s aliančními. Navíc byl kontrakt uzavřen navzdory americkým sankcím uvaleným na Rusko kvůli anexi Krymu. [celá zpráva]