Zeman ve svém vystoupení označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli”, tedy za hotovou záležitost. Přímý dialog mezi RuskemUkrajinou by podle Zemana mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

KOMENTÁŘ DNE:
Babiš prý nebude autoritářský vůdce - Šéf ANO voličům slibuje, že bude ctít demokracii, ale mezitím se chová jako autoritářský vůdce, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >> 

Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat”. Jeho návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Rusko nikomu nic platit nebude, prohlásil Sluckij podle agentury Interfax.

Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje,” prohlásil ruský politik.

ČTĚTE TAKÉ:
Sobotka: Zeman neměl mandát vlády, slova o Krymu odporují politice ČR
Zeman může Putinovi prodat Prahu a Vary. Ukrajinští poslanci se zlobí za slova o Krymu
Zemanův návrh je cynický, odmítl ukrajinský velvyslanec kompenzace za Krym
Zeman navrhl kompenzovat Ukrajině Krym finančně nebo v přírodních surovinách

Zeman je znám svými nezávislými stanovisky, řekl v programu 60 minut televize Rossija Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu. „Poměrně často nahlas říká to, co si ostatní evropští politikové jen myslí. Zemanovo prohlášení je proto zásadní povahy. Znamená, že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí nebo ne, je nezvratná. To uznává nejen Zeman, ale i ti, kdo Rusko odsuzují,“ uvedl Kosačov.

Byl to vzkaz Ukrajině, ať už to vzdá

Podle ruského senátora byla Zemanova slova určena spíš Ukrajině než Rusku. „Je to výzva Kyjevu, který je vzhledem ke svým akcím překážkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě proto v PSRE Zemanovi nikdo neodporoval,” prohlásil Kosačov. Ukrajina podle Kosačova musí uznat status-quo a zahájit s Ruskem dialog. „Pokud to Ukrajina udělá, bude dialog obsažný a možná i produktivní. Nikoli ovšem ve smyslu statusu Krymu, ale ve smyslu normalizace našich vztahů,” zdůraznil.

K Zemanově výrokům se vyslovil i Andrej Klimov, předseda komise horní komory pro ochranu státní svrchovanosti. I podle něj by Ukrajina měla uznat „objektivní realitu” a vrátit se ke spolupráci s Moskvou. Krym se podle Klimova připojil k Rusku v souladu se zásadami mezinárodního práva a z vůle obyvatel poloostrova vyjádřené v referendu.

Pro Zaura Smirnova, šéfa jednoho z vládních výborů na anektovaném Krymu, je status poloostrova záležitost uzavřená jednou provždy. „Pro obyvatele Krymu a pro Rusy je takové stanovisko jedině přijatelné. Všechno ostatní jsou subjektivní názory,” řekl Smirnov agentuře RIA Novosti.

Z informací ruských médií vyplývá, že na rozdíl od poslanců se ruská diplomacie ani Kreml zatím k prohlášení českého prezidenta nevyslovily.

Rusko věnuje otázce anexe Krymu velkou pozornost a chce, aby byla uznána. V tomto smyslu působí i řada ruských lobbyistů. Jedním z nich je i právník Christina de Fouloy, který zveřejnil svou analýzu, proč je připojení legální. Odkazuje se na autonomní status Krymu a na to, že ústava umožňovala pořádat jakákoli referenda. Zcela ovšem pomíjí, za jaké situace se referendum konalo, tedy v době, kdy na Krymu působili ruští vojáci v uniformách bez distinkcí. Analýzu vypracoval pro lobbystickou organizaci s názvem Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU (AALEP) a nijak se netají tím, že jejím cílem je prosazovat lobbystické zájmy v EU. Z materiálů na stránce plyne, že většinou ruské.