Macron prohlásil, že bezpečnost Francouzů je hlavní důvod existence francouzské diplomacie a Francie musí na terorismus reagovat „bez známek slabosti“.

„Stav andělské nevinnosti není vhodný,“ poznamenal Macron, ale současně varoval, aby si lidé nepletli islamistické extremisty a islámské věřící.

Podle Macrona je třeba skoncovat s válkami v Sýrii a Iráku a investovat do rekonstrukce obou zemí. Bez upřesnění řekl, že v Sýrii bylo s pomocí Ruska dosaženo „konkrétních výsledků“, aby se zabránilo dalšímu použití chemických zbraní.

V boji proti islamistickým teroristům chce Macron široce spolupracovat a v tomto ohledu nerozlišovat mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Macron navíc podpořil mezinárodní dohodu s Íránem o omezení jeho jaderného programu, kterou opakovaně deklarativně zpochybňuje prezidenta USA Donald Trump.

Africká osa

Francouzský prezident hovořil také o migraci z Afriky do Evropy, kterou je podle něj potřeba řešit mimo jiné větší rozvojovou pomocí pro země Sahelu. Jak podotkl server BBC, toto bylo také tématem pondělního jednání evropských představitelů s představiteli Nigeru, Čadu a Libye.

Afrika je podle Macrona světadílem, jemuž patří budoucnost, a Evropa ho „nemůže jen tak nechat“. Vyzval přitom k vytvoření osy spolupráce mezi Afrikou a Evropou prostřednictvím oblasti Středomoří. Francie ovšem klade důraz na tuto oblast dlouhodobě, Středomořskou unii zakládal už prezident Nicolas Sarkozy.

EU nově přišla s myšlenkou přijímacích středisek pro žadatele o azyl v Čadu a Nigeru, která by měla rozlišovat, kdo má na azyl nárok. Macron k tomu v úterý prohlásil, že je „lidskou povinností migranty vítat“, připustil však, že je to pro evropské země zátěž a zkouška.

Reforma Unie

Prezident Macron také zopakoval svou výzvu, aby se EU po brexitu reformovala a úžeji integrovala. Unie podle něj nesmí „uváznout v technokratických hádkách“ a fungovat jen jako krizový manažer. Macron si ji představuje jako inovativní a ambiciózní projekt s velkou účastí veřejnosti.