„Ve svém názoru, zveřejněném dnes, generální advokát Yves Bot navrhl, že by soud měl zamítnout návrhy Slovenska a Maďarska,” uvedl soud podle Euobserveru. Soud většinou rozhodne v souladu s názorem svého generálního advokáta.

KOMENTÁŘ DNE:
Babiš prý nebude autoritářský vůdce - Šéf ANO voličům slibuje, že bude ctít demokracii, ale mezitím se chová jako autoritářský vůdce, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >> 

Podle Bota systém kvót účinně a přiměřeně přispívá k tomu, že ŘeckoItálie mohly efektivně čelit důsledkům migrační krize v roce 2015. Navrhl proto zamítnout žaloby na systém kvót. Je přesvědčen, že malá účinnost opatření je dána mimo jiné částečným či úplným nevykonáním napadeného rozhodnutí některými členskými státy Unie, včetně SlovenskaMaďarska. To je podle něj v rozporu s „principy solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže”, která pro členské státy Unie v oblasti azylové politiky platí.

Bot uvedl sedm argumentů proti návrhu Budapešti a Bratislavy. Především zmínil, že Lisabonská smlouva dává (Evropské) radě moc přijmout dočasná opatření týkající se otázek azylu, když je „jasně zjištěna krizová situace“.

Dodal, že rozhodnutí o kvótách bylo navíc jen dočasné, a tudíž „nemělo za následek žádné porušení běžné legislativní procedury“.

Rozdělování migrantů vázne

Systém kvót na přerozdělování uprchlíků byl přijat v září 2015 nestandardním postupem, kdy o něm hlasovali jen ministři vnitra členských zemí, a stačila tudíž kvalifikovaná většina a nešlo použít veto.

Podle schváleného mechanismu se mělo do letošního září přerozdělit na 120 000 migrantů a běženců z ItálieŘecka. Proti tehdy byly Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Česká republika. První dvě země se rozhodly napadnout hlasování u soudu, Praha se nepřipojila.

Rozdělování ale vázne, zatím se podařilo přerozdělit něco přes dvaadvacet tisíc lidí. Aktuální čísla budou zveřejněna ve středu.

Systém nefunguje

Česká republika označovala opakovaně systém relokace za nefunkční a letos ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) oznámil, že už nebude přijímat žádné další migranty nad stávajících dvanáct, byť jich mělo být 1600.

Důvodem je složité prověřování přijímaných lidí, jimž většinou chybí dokumenty, i to, že jen malý počet zemí žádá o relokaci v rámci programu, protože s ní musejí souhlasit sami uprchlíci. ČR navíc namítá, že Itálie a Řecko ani plně nevyužily Prahou nabízená místa.

Itálie, která čelí letos největší migrační vlně, český postoj zkritizovala. EU kvůli nepřijímání migrantů zahájila 14. července s ČR, Polskem a Maďarskem řízení kvůli neplnění povinností vyplývajících z přijetí systému kvót.

Chorvatsko nemělo pouštět migranty dál

Chorvatsko mělo v migrační krizi let 2015 a 2016 samo rozhodovat o mezinárodní ochraně příchozích a neposílat migranty dál do Slovinska a Rakouska, rozhodl také soud, na který se kvůli věci obrátily slovinské a rakouské soudy.

Podle dublinských pravidel, která upravují způsob, jak se v EU řeší žádosti o mezinárodní ochranu, by měl o azylu rozhodovat ten stát, kde se případný žadatel poprvé nepovoleně dostal na unijní půdu.

Fakt, že v migrační krizi Chorvaté pod tlakem velkého počtu příchozích hranici otevřeli a dokonce pomáhali lidem s tranzitem přes své území dál do Slovinska a Rakouska, nemění podle soudu nic na tom, že migranti se na území EU dostali poprvé v Chorvatsku, a to nedovoleně.

Proto je to právě Chorvatsko, které by mělo řešit konkrétní azylové žádosti Syřana a dvou afghánských rodin, kvůli jejichž případům se otázka dostala až před unijní soud.