Hlavní obsah

V Maďarsku se rýsuje ostrý konflikt. Neodstoupím, reagoval prezident Sulyok na Magyarovo ultimátum

Do nedělní půlnoci dal maďarský premiér Péter Magyar prezidentu republiky Tamási Sulyokovi lhůtu, aby odstoupil z funkce. Několik hodin před uplynutím ultimáta hlava státu oznámila, že z funkce neodstoupí a bude dál plnit své pravomoci.

Foto: Tamás Sulyok/Facebook

Maďarský prezident Tamás Sulyok

Článek

Magyar po dubnových volbách označil Sulyoka za loutku a pozůstatek režimu expremiéra Viktora Orbána. Vyzval ho, aby do konce května odstoupil z funkce.

„V pondělí v osm hodin navštívím prezidenta republiky v doprovodu ministryně spravedlnosti,“ avizoval Magyar na Facebooku.

Sulyok ve svém nedělním prohlášení zdůraznil, že dobrovolně nerezignuje na funkci hlavy státu.

„Má přísaha mě zavazuje sloužit celému maďarskému národu a vykonávat funkci na základě ústavního řádu,“ uvedl. „Věrný své přísaze, budu i nadále zastávat úřad prezidenta republiky a vykonávat své pravomoci, jak je to vymezeno v Ústavě a zákonech,“ dodal Sulyok.

Odvoláme ho, oznámil Magyar. Tak snadné to ale není

Magyar již avizoval, že pokud prezident dobrovolně nerezignuje, bude odvolán. Strana Tisza nového maďarského premiéra disponuje ve 199členném parlamentě ústavní většinou 141 hlasů.

„Potřebujeme prezidenta, který pomůže znovu sjednotit národ a nebude se pouze snažit vysvětlit svou neomluvitelnou minulost. Prezidenta, který nejde proti vůli maďarského lidu a změně režimu, ale slouží své zemi,“ zdůraznil Magyar s tím, že Maďaři v dubnových volbách jasně zvolili změnu a ukončili šestnáctileté období Orbánových vlád.

V Maďarsku volí prezidenta parlament. Jenže zbavit ho funkce ani s většinou, jakou Magyar disponuje, není tak snadné. Lze to pouze tehdy, pokud hlava státu nedodržuje Základní zákon, tedy ústavu, úmyslně poruší zákon v souvislosti s výkonem funkce, nebo se dopustí úmyslného trestného činu. V takovém případě může pětina poslanců iniciovat řízení o zbavení funkce, k jehož zahájení je potřeba dvoutřetinová většina. Konečné rozhodnutí pak ale náleží nikoliv parlamentu, nýbrž Ústavnímu soudu. A ten je stále obsazen soudci jmenovanými za Orbána.

Tisza by se svou většinou ale mohla jít cestou změny zákona, kterou by Sulyokovi zkrátila mandát, jenž mu nyní formálně náleží až do roku 2029.

Sulyok byl zvolen hlavou státu v roce 2024, když začátkem téhož roku odstoupila prezidentka Katalin Nováková. Ta funkci opustila po kauze s udělením milosti pro zástupce ředitele dětského domova ve městě Bicske, který kryl sexuální zneužívání dětí ředitelem ústavu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám