„Alex a Tim si prošli velkými těžkostmi, které začaly, když byli dětmi, a pokračovaly děním, které sami vůbec nezavinili,“ komentoval verdikt torontského soudu jejich právník Hadayt Nazami. „Doufám, že se teď konečně mohou vrátit do jediné země, kterou oprávněně považovali za svůj domov, a dát své životy do pořádku,“ dodal.

Bratři se narodili v Kanadě a později se s rodiči přestěhovali do FrancieSpojených států, kde otec s matkou nakonec získali občanství. Neměli tušení, že jejich rodiče nejsou rodilými Kanaďany, jak tvrdili, nýbrž Rusy, kteří se ve skutečnosti jmenují Andrej Bezrukov a Jelena Vavilovová a jsou ruskými agenty, které za Atlantikem ještě v době studené války vysadila sovětská KGB. Chlapci odmalička matku s otcem znali jako Donalda Heathfielda a Tracy Ann Foleyovou. Tuto totožnost ale agenti ukradli dvěma dávno zesnulým kanadským občanům.

Bezrukov s Vavilovou byli součástí širší skupiny ruských špiónů v USA, kterou v roce 2010 odhalila FBI. Případ, v němž figurovala mladá pohledná Ruska Anna Chapmanová si vysloužil velkou mediální pozornost. Agenti ruské rozvědky SVR, nástupkyně první správy KGB, byli záhy vydáni do Ruska výměnou za propuštění čtyř ruských vězňů odsouzených v Rusku za špionáž pro Západ. Otec Alexe a Tima dnes podle zprávy Guardianu pracuje jako poradce Igora Sečina, prezidenta ruské státní ropné společnosti Rosněfť a blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina. Sečin je považován za předního zástupce tzv. siloviků v Putinově okruhu.

Anna Chapmanová

Anna Chapmanov, ruská agentka v USA

FOTO: Profimedia.cz

Neumějí ani rusky

Společně s rodiči-agenty se ale musely do Ruska poroučet i jejich děti. Alexovi a Timovi přitom tehdy bylo 16 a 20 let a Rusko neznali. Přesto je podle zákona v Kanadě zbavili občanství a oni získali občanství ruské a také původní příjmení Vavilov.

Guardian napsal, že oba mladí muži nechtějí o svém případu mluvit. List podotkl, že dodnes ale rusky moc neumějí a žijí mimo Rusko. Vzhledem k tomu, kdo jsou jejich rodiče, měli prý velké problémy s vízy do Evropy. Alex byl v Kanadě přijat na univerzitu, ale i tam mu v poslední chvíli vízum zamítli.

„Cítím se, jako by mě zbavili identity za něco, s čím jsem neměl nic společného,“ řekl loni Alex Guardianu. Teď, po verdiktu torontského soudu, doplnil, že cítí zadostiučinění a radost.

Na definitivní rozuzlení svého případu však bratři stále čekají. Kanadská vláda má třicetidenní lhůtu na případné odvolání se.