Trump, který se ve čtvrtek poprvé setká s vrcholnými politiky všech spojeneckých zemí, po svém nástupu do funkce hovořil o alianci jako o zastaralé organizaci. Později ale změnil názor.

Trvá ale na jejím větším zapojení do boje proti terorismu a na „sdílení břemene” ostatními partnery, tedy na tom, aby USA přestaly nést neproporčně vysoký podíl obranných výdajů a všechny země dávaly na obranu dvě procenta HDP.

Oficiálně je čtvrteční „minisummit” svolán kvůli tomu, že NATO od belgické vlády slavnostně přebírá své nové bruselské sídlo, nedokončený moderní komplex za více než miliardu eur (přes 27 miliard Kč). [celá zpráva]

Pro politiky členských zemí je to ale především příležitost poprvé se setkat s Trumpem a s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zapojení NATO jako organizace do nyní skoro sedmdesátičlenné koalice, která bojuje v Iráku i Sýrii s Islámským státem, má především symbolický význam, zesílený ještě pondělním útokem v Manchesteru. Skoro všechny členské země aliance už se ale na práci této koalice podílejí. [celá zpráva]

Generální tajemník Jens Stoltenberg už dopředu vyloučil možnost, že by se NATO podílelo přímo na bojových operacích. Rozšíří ale svou podporu radarovými letadly AWACS a její členské země také posílí stávající výcvik iráckých vojáků a policistů.

Ohledně žádosti zvýšit obranné výdaje, NATO jen splní to, na čem se dohodlo už v roce 2014 ve Walesu. Tehdy bylo domluveno zastavit propad financování a do roku 2024 mají země dostat své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Nově nyní slíbí Američanům vypracování konkrétních národních plánů, jak toho přesně chtějí dosáhnout.

Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona Trump podporuje splnění článku pět Washingtonské smlouvy, který garantuje, že napadené zemi přijdou ostatní členské země na pomoc. To by mohlo uklidnit východoevropské země znejistěné Trumpovými výroky o zastaralosti NATO, které se obávají ruské agrese.[celá zpráva]