Zbytečná válka: Zadržení Madura a americké útoky ve Venezuele

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že venezuelský prezident Nicolás Maduro byl spolu s manželkou zadržen a letecky transportován ze země. Informaci zveřejnil na své síti Truth Social. Potvrdil i americké vojenské útoky ve Venezuele.

„Podle informací, které v tuhle chvíli máme, a moc jich není, to z vojenského pohledu vypadá jako velice úspěšná operace, protože zatím nemáme ani žádné potvrzené ztráty na americké straně. Působí to tak, že skutečně cílem bylo zaujmutí pouze Nicoláse Madura,“ řekl Mikulecký a zároveň dodal: „Pokud by tomu tak bylo, tak operace byla úspěšná. Pokud bylo cílem Spojených států zajmout celé vedení Venezuely, tak už by tak úspěšná nebyla.“

V televizi hovořili už viceprezidentka Delcy Rodríguezová i venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López.

„Neočekával bych, že dneska ráno skončil venezuelský vládnoucí autoritářský režim. To je extrémně předčasné. Zatím se zdá, že špičky režimu jsou funkční. Režim opravdu nelze personalizovat do podoby Nicoláse Madura,“ upozornil Bílek, který považuje za dobrou informaci, že byl zadržen Maduro, který je zločinec a diktátor.

Na námitku, že jde o porušení mezinárodního práva, Bílek odpověděl: „Je to útok na suverénní zemi a únos jejího prezidenta, což z hlediska mezinárodních postupů je nestandardní postup. Je to velký reputační průšvih.“

Mikulecký mírnil jeho slova, že Venezuela není svobodná země. A dodal, že podobných akcí bez souhlasu Kongresu podnikly Spojené státy více, zejména zatčení panamského diktátora Manuela Noriegy. Budeme-li brát čistě literu zákona, tak ano, mezinárodní právo bylo porušeno, pokud budeme brát některé precedenty z posledních let i z historie, tak to není nic nového. Zmínil nejen Panamu, ale i útok na Libyi nebo operace na území bývalé Jugoslávie.

Bezpečnostní analytik taky odmítl srovnávání americké operace ve Venezuele s ruskou válkou na Ukrajině: „Vidím tady zásadní rozdíl. Neslyším žádné volání Spojených států po tom, že Venezuela by se měla stát 51. státem USA, že by Spojené státy chtěly zemi trvale okupovat. A také tady nevidíme nic ze zvěrstev, které páchají Rusové proti civilním obyvatelům.“

Bílek ještě k otázce zákonnosti dodal: „Otázkou je, jestli to zajímá Donalda Trumpa a jestli to bude zajímat jeho voliče. Protože úplně na rovinu, Trump se tím snaží řešit domácí politickou situaci a svoji upadající podporu.“

Bílek také uvedl, že dopadení Madura nemusí mít vliv na množství drog vyvážených z Latinské Ameriky: „Dnes se v regionu vyrábí a exportuje čtyřnásobek toho, o co před deseti lety kartely zbohatly. Narkokartely operovaly na území Venezuely, ale spíš bych nevěřil tomu, že Maduro vedl nějaký ten kartel. S tím souvisí druhá část té vaší poznámky. Tím, že odstavili Nicolase Madura, tak neskončil vývoz drog z Latinské Ameriky ani do Spojených států, ani nikam jinam. To bude fungovat dál. A viděli jsme, že odstavení Pabla Escobara ničemu nepomohlo.“

Nejistá je i budoucnost země, a to i v případě, že by se k moci dostala opozice, protože ekonomicky je na tom Venezuela špatně a nová vláda nemusí naplnit očekávání obyvatel. Upozornil na to, že v Bolívii se nakonec vrátily k moci levicové síly a stejně tomu bylo i v Nikaragui.

Všichni zúčastnění se shodli, že největším problémem by bylo, kdyby části území kontrolovaly nějaké nestátní skupiny, ať už narkomafie, nebo třeba bývalí kolumbijští levicoví povstalci z FARC.

Pád Madura však může mít výrazně negativní dopad na režim na Kubě.