Nyní návrh míří do Sněmovny Lordů. Ta má pravomoc jej vrátit k přepracování, neočekává se však, že by měla s návrhem problém. Pokud Lordi zákon posvětí, bude materiál odeslán královně, která jej formálně odsouhlasí.

Vláda premiérky Theresy Mayové by chtěla článek 50 aktivovat 31. března letošního roku s tím, že od té doby poběží dvouleté období pro vystoupení Spojeného království z Evropské unie, jak s tím počítá Lisabonská smlouva.

Podmínky brexitu zatím dojednány nejsou

Samotná vyjednávání o konkrétních podmínkách brexitu ale teprve začnou. Vyjednavač Evropského parlamentu Guy Verhofstadt se nechal slyšet, že Brusel nedovolí, aby si premiérka Mayová vybírala, které výhody členství v EU si Británie ponechá.

„Potřebujeme férové partnerství. Nemůžete vytvořit situaci, kdy bude pro země výhodnější být vně než uvnitř Evropské unie. Evropští daňoví poplatníci by takový výsledek nedovolili,“ řekl Verhofstadt BBC. Zároveň ale dodal, že sjednocená Evropa musí být štědrá i s ohledem na Brity, kteří si v ní přáli zůstat. Některé výhody členství by tak podle něj mohly ostrovanům zůstat.

Článek 50 o vystoupení z EU
Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy šéfa vlády, a to buď šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU. Mayová plánuje oznámení do konce března.
Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání. Po dvou letech automaticky země přestává být členem Unie, i když teoreticky je možné lhůtu za poměrně složitých podmínek prodloužit.
Britové jsou připraveni například ihned garantovat práva občanů z EU na svém území, pokud tak učiní i Unie v případě britských občanů. Jinak spíše doufají, že během dvou let vyjednají rámec budoucího partnerství s EU. Londýn chce vystoupit ze společného trhu i celní unie.
Otázka je tedy také to, jaká bude podoba přechodného období po dvou letech, kdy se teprve budou vyjasňovat stovky podrobností, a jak bude toto období dlouhé.
Vyjednávání za EU povede Evropská komise a tým vedený Francouzem Michelem Barnierem. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament.
Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.