Na kauzu upozornil web listu Die Welt. Z aktuálního seznamu dárců je podle webu až nyní patrné, že nadace dostala od německého ministerstva životního prostředí milión dolarů. Dalším ze sponzorů je německá rozvojová agentura GiZ, upozornila v úterý agentura DPA.

V letošním třetím čtvrtletí v době vrcholící volební kampaně dorazilo nadaci z Berlína až pět miliónů dolarů.

Peníze dávali i monarchové

Ministerstvo životního prostředí vedené sociální demokratkou Barbarou Hendricksovou uvedlo, že prostředky směřovaly na ekologické projekty v rozvojových zemích, kterým se nadace dlouhodobě a úspěšně věnuje.

Lengsfeldová, bývalá poslankyně Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové, ale tvrdí, že ministerstvo penězi podpořilo volební kampaň poražené demokratické kandidátky.

„Němečtí daňoví poplatníci, aniž to věděli, zjevně museli financovat volební kampaň Clintonové,“ citoval ji Die Welt.

Z aktuálního seznamu dárců vyplývá i to, že nadace přijímá příspěvky i od bank (Goldman Sachs, Barclays, HSBC), energetických (Duke Energy), ropných (Exxonmobil) a leteckých (Boeing) nebo zbrojních firem. Mezi sponzory patří i monarchie Perského zálivu (Spojené arabské emiráty, Omán, Katar).

Od Kataru například získala nadace miliónový dar v době, kdy Clintonová zastávala funkci ministryně zahraničí. Stalo se tak bez vědomí resortu navzdory tomu, že jeho šéfka přislíbila informovat o příspěvcích pro svůj fond od zahraničních vlád. Vyplývá to z uniklých e-mailů zveřejněných organizací WikiLeaks, o nichž média informovala na počátku listopadu.

Po porážce se dárci odvracejí

Po volební porážce se od Nadace manželů Clintonových odvracejí někteří z největších dárců, informoval o víkendu britský list The Times. Patří k nim i Austrálie, která nadaci v uplynulých deseti letech věnovala 88 miliónů dolarů. Šéfka australské diplomacie Julie Bishopová nicméně po amerických volbách oznámila, že další peníze už posílat nebude.

Ani Norsko už nebude tak štědré jako dřív, zatímco loni skandinávská země nadaci Clintonových zaslala 20 miliónů dolarů, letos to bude jen 4,2 miliónu.

Už v roce 2015 se přitom nadace Clintonových potýkala s 37procentním poklesem příspěvků proti předchozímu roku, když od dárců dostala „jen“ 108 miliónů dolarů, uvedl list The Times.

Nelichotivé souvislosti

Dárce podle deníku odrazuje jak to, že příspěvky Clintonovým už neslibují lepší postavení u budoucího prezidenta USA, tak skandál okolo e-mailové aféry. Přestože šéf FBI nedoporučil Clintonovou stíhat a vítěz voleb Donald Trump ji už nechce dostat do vězení, část republikánských zákonodárců na stíhání političky dál tlačí.

O samotné nadaci se pak ve vyhrocené prezidentské kampani několikrát psalo v nelichotivých souvislostech. Kritizované byly jak dary od autoritářských monarchií Perského zálivu, tak role nadace Clintonových po zemětřesení na Haiti.

S obviněním, že nadace nevyužila vybrané peníze na stavbu slíbených projektů, demonstrovali loni Haiťané před jejím newyorským sídlem, připomněl list The Washington Post.