„Nechť celý svět vidí, co Ukrajina a mezinárodní společenství mohou dokázat, když se spojí. Jak jsme schopni ochránit svět před radiací a jaderným nebezpečím,“ prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Petro Porošenko během slavnostní ceremonie. Ta následovala poté, co byl přesun sarkofágu nad čtvrtý blok dokončen.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko

FOTO: Gleb Garanich, Reuters

Až dosud bránila přímému úniku smrtelné radiace betonová klenba, kterou Sověti narychlo vybudovali v roce 1986, kdy v Černobylu došlo k nejhorší jaderné havárii v dějinách. V roce 2001 ale odborníci dospěli k závěru, že je třeba stálejšího řešení. Pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj se tedy mezinárodní společenství začalo na zcela unikátní projekt skládat.

Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues. Základy začaly být budovány v září 2010, oficiálně byla stavba zahájena v dubnu 2012, napsala ČTK. Aby se zabránilo kontaminaci lidí, byly z oblasti před stavbou odvezeny a nahrazeny tisíce tun radioaktivní půdy.

Havarovaný reaktor v Černobylské elektrárně zakryl betonový kryt

BEZ KOMENTÁŘE: Havarovaný reaktor v Černobylské elektrárně zakryl betonový kryt

FOTO: Reuters

Konstrukce je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů. To je výška srovnatelná s pražským mrakodrapem City Tower.

Příští rok bude klenba vzduchotěsná

Nový sarkofág je sice už na svém místě, práce však budou ještě pokračovat. V následujícím roce budou experti pomocí dálkově ovládaných jeřábů stavbu dokončovat tak, aby se v listopadu 2017 klenba stala vzduchotěsnou. To zajistí dokonalou izolaci. Součástí prací bude i demontáž starého sarkofágu.

Kryt by měl čtvrtý blok izolovat na 100 let a odolat by měl teplotám v rozmezí od minus 43 stupňů Celsia do 42 stupňů nad nulou. Na jeho výstavbě se v jednu chvíli podílelo až 1200 zaměstnanců z 27 zemí.

Výbuch v černobylské elektrárně způsobil nejhorší jadernou katastrofu na světě. Radioaktivní mrak tehdy zasáhl velkou část Evropy a přiměl více než 50 tisíc lidí k opuštění domovů. Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna.

Vysídlená zóna je veliká 2 600 čtverečních kilometrů, což velikostí odpovídá Lucembursku. Neobydlená a nepřístupná zůstane i nadále.

K výročí černobylské katastrofy jsme napsali:
Den do katastrofy: Žádné moře. Jejich hlavním cílem je radiace
Dva dny do katastrofy: Vrátil se žít do černobylské zóny. Neopustí ji ani v rakvi
Tři dny do katastrofy: I Ukrajina má svou „Blanku” – černobylský sarkofág
Čtyři dny do katastrofy: Opuštěný Černobyl? Ale kdeže
Pět dní do katastrofy: Z očí pripjaťské panenky mrazí i 30 let poté 
Šest dní do katastrofy: Bylo gigantické Oko Moskvy slepé?
Sedm dní do katastrofy: Uvnitř třetího černobylského bloku. Souseda tichého zabijáka
30 let od katastrofy: V osudnou noc pracoval u turbín Černobylu. A žije