„Byl plný emocí, velice vděčný,“ popsal podle agentury Reuters Santosovu reakci na ocenění předseda poroty Olav Njoelstad. „Řekl, že je to neskonale důležité pro další mírový proces v Kolumbii,“ dodal.

„Prezident Santos inicioval jednání, která vyvrcholila mírovou dohodou,“ připomněli porotci, kteří kvitovali, že Santos na uzavření míru pracoval vytrvale, i když „dobře věděl, že dohoda je kontroverzní“.

Porota připomněla skutečnost, že Kolumbijci v následném referendu dohodu neschválili, často proto, že nesouhlasí s tím, aby povstalci, kteří zavinili smrt více než 200 000 lidí, vyvázli bez trestu.

Norský výbor připustil, že to není výsledek, který by si Santos přál, protože hlasování vede „k velké nejistotě ohledně budoucnosti“ země. „Existuje reálné nebezpečí, že se mírový proces zastaví a znovu vzplane občanská válka,“ varovala porota a vyzvala obě strany, aby dál v zájmu míru jednaly.

„Skutečnost, že většina voličů řekla mírové dohodě ne, nutně neznamená, že je mírový proces mrtvý. Referendum nebylo hlasováním pro mír, nebo proti němu,“ poznamenal současně výbor.

Cena pro kolumbijského prezidenta ale nemá povzbudit jen Santose a šéfa FARC Rodriga Londoña, nýbrž i další zastánce mírových řešení konfliktů po celém světě.

FARC je ultralevicová organizace založená v polovině 60. let. Její zakladatel Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), ji vedl až do roku 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země.
Jeho boj s vládou si za 52 let vyžádal okolo čtvrt miliónu lidských životů. Téměř sedm miliónů lidí konflikt vyhnal z domovů.
Mírová dohoda byla uzavřena letos v září prostřednictvím kubánské vlády. Nestanovovala pro členy FARC tresty, hnutí ale slíbilo, že příbuzné všech obětí finančně odškodní.