To je nejméně příznivé hodnocení od roku 2005, kdy se jako první žena v historii Německa ujala funkce předsedkyně vlády.

Naopak za  kancléřku se staví 42 procent, přičemž nejvýraznější podpoře se těší mezi příznivci Křesťanskodemokratické unie (CDU), které předsedá. 70 procent jich chce, aby pokračovala, zatímco proti se vyslovilo 22 procent. Loni v prosinci odmítalo její další působení v čele kabinetu 48 procent, zatímco 45 procentům by se zamlouvalo.

Pokud by Merkelová zůstala kancléřkou i po podzimu 2017, mohla by případně překonat rekord strávený v úřadě, který drží Helmut Kohl. Jako kancléř působil 16 let, v letech 1982 až 1998.

Čeká se dál

Kancléřka, která řídí vládu ve třetím volebním období, od roku 2012 ve velké koalici  se sociální demokracií (SPD), zatím neoznámila, zda se bude ucházet o další mandát.

S rozhodnutím původně počítala na počátek letošního roku, avšak odložila ho kvůli uprchlické krizi a potížím s Křesťansko-sociální unií (CSU), bavorskou sesterskou stranou, jejíž představitelé – především premiér a šéf CSU Horst Seehofer – jí vyčítají přílišnou vstřícnost vůči běžencům. Hrozili i žalobou ke Spolkovému ústavnímu soudu za to, že berlínská vláda nechává otevřené hranice, což je výhradně v její pravomoci.

Týdeník Der Spiegel napsal, že konečné slovo Merkelová vyřkne až na jaře příštího roku. „Rozhodnutí odsunula kvůli tomu, že

Seehofer se až na jaře 2017 vysloví, zda jeho strana Merkelovou znovu podpoří,“ uvedl týdeník.

I tak Seehoferova strategie staví Merkelovou pod tlak, protože na sjezdu CDU v Essenu letos v prosinci se chce znovu nechat zvolit do čela strany. „Pokud nebude tou dobou jasné, zda bude opět kancléřskou kandidátkou CDU, mohlo by jí to způsobit problémy,“ dodal Spiegel s tím, že Merkelová však oznámení kandidatury bez toho, že jí CSU kryje záda, považuje za větší zlo.

Ani SPD neví, koho pošle do souboje o kancléřský úřad. Jméno prý chce zveřejnit na počátku roku 2017, přičemž o dalších podrobnostech rozhodne sjezd na sklonku května příštího roku.

Média se nad situací podivují. „Kancléřčin osud visí na Seehoferově hedvábné nitce,“ napsal Frankfurter Rudschau. A rozhlas Deutsche Welle označil Merkelovou za „bavorské rukojmí“.

Gabriel: Hesla nestačí

Sigmar Gabriel, šéf SPD a vicekancléř, v neděli v televizi ZDF poprvé veřejně kritizoval kancléřčinu migrační politiku. „Naprosto otevřený přístup, kdy může přijít každý, nefunguje. Místo toho potřebujeme horní hranici počtu závislou na integrační schopnosti naší země,“ řekl.

„Nestačí jen pořád opakovat Zvládneme to!. Místo toho se musí vytvářet zcela konkrétní a mnohdy nesnadné předpoklady, aby se tak stalo,“ dodal s tím, že letos nastoupí do škol 300 tisíc nových žáků, k nimž by bylo potřeba zapotřebí 25 tisíc učitelů. „To se nemůže opakovat každý rok,“ varoval. Stranu CDU, kterou Merkelová vede, obvinil navíc z blokády integrace imigrantů.