„Evropa není z jihu chráněná. Řecko nedokáže Evropu ochránit. Navrhujeme proto vytvoření druhého ochranného pásma na bulharské, respektive na makedonské hranici,“ uvedl Orbán. „Pokud migrační vlnu nedokážeme zastavit na hranicích Schengenu, musíme ji zastavit na severní hranici Řecka,“ dodal Orbán.

O možnosti vybudovat záložní hraniční systém na linii mezi Bulharskem a Makedonií už v lednu mluvil předseda české vlády Bohuslav Sobotka. [celá zpráva]

Maďarský premiér v pondělí konstatoval, že pokud by to záleželo jen na středoevropských zemích, tak jižní hranice Unie by byla už dávno uzavřena.

„Bohužel, nezáleží to jen na nás. Nezapomínejme, že většina zemí ležících západně od nás migrační proces přivítala, podporovala a povzbuzovala. Migrační vlna nevtrhla do západní Evropy násilím, ale byly jí otevřeny dveře,“ řekl Orbán.

Také Varšava chce podle premiérky Szydłové posílit ochranu jižní hranice schengenského prostoru. Řešení migrační krize ale podle ní leží mimo území EU.

Proti omezení dávek

Varšava a Budapešť mají i stejný názor na případné britské omezení sociálních dávek pro občany členských zemí Evropské unie, což požaduje britský premiér David Cameron.

„Občané všech členských zemí Unie by měli mít stejné podmínky. V Praze budeme jednat o společném postoji zemí Visegrádu v této otázce,“ řekl předseda maďarské vlády. O tématu bude 15. února jednat summit visegrádské čtyřky v Praze.

O konkrétních opatřeních, jak by Británie mohla omezit dávky přistěhovalcům z ostatních zemí, EU se stále jedná. Londýn chce, aby na sociální příspěvky měli právo jen ti, kdo na ostrovech odpracují nejméně čtyři roky a prokážou soběstačnost. To ale Brusel označil za nepřijatelné. [celá zpráva]

ČR chce, aby se případné omezení dávek v Británii nevztahovalo na ty přistěhovalce, kteří už v Británii jsou, a platilo tak jen pro nově příchozí.

Návrhem dohody na vypořádání britských požadavků se bude příští týden zabývat Evropská rada.