„Je to také návrh ČR,“ přihlásil se k textu Komise před summitem EU začínajícím ve čtvrtek. Hájil i nejspornější bod návrhu, podle nějž by Unie mohla nasadit svou stráž i proti vůli státu, kde má působit. „Vnímáme to jako pojistku pro případ, že se stát zhroutí nebo z nějakého důvodu nebude ochoten chránit vnější hranici. My jako země, které jsou na tom závislé, potřebujeme nějaký nástroj, nějakou pojistku pro případ, že by taková situace nastala,“ řekl.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nepřímo odmítl námitky, jež proti návrhu vznášejí čeští partneři ve visegrádské čtyřce: „Polsko, SR i Maďarsko mají částečně vnější hranici schengenského prostoru, takže ten názor může být diferencovaný. Tyto země zvládají odpovědnost za střežení vnější hranice EU, ale současně kritizují třeba Řecko, že tu svou roli nezvládá. Pokud kritizujeme Řecko, musíme mít nějaké nástroje, jak překonat tu eventuální pasivitu, neochotu, neschopnost země, která leží na vnější schengenské hranici, protože jinak budeme rukojmími.“

Této situaci se chce Praha vyhnout. „A já bych nechtěl, aby do budoucna Česko, Německo nebo Rakousko byly rukojmími neschopnosti zemí, které nezvládají ostrahu hranic Unie, a díky tomu se potom dostáváme do situace, kdy řešíme naprosto neregulované, neregistrované proudy uprchlíků, kteří dnes volně přicházejí do Evropy, aniž by je kdo byl schopen na vnější hranici registrovat a řešit tam otázku práva na azyl,“ podtrhl proto premiér.

Skoncujme s debatou o kvótách

Sobotka také odmítl neplodné debaty o povinných kvótách. „Především si myslím, že bychom měli opustit debatu o kvótách. K ničemu není. Mnohem lepší je debata o evropské pohraniční stráži, o režimu na vnější schengenské hranici, a ať jednotlivé země naplní ty závazky, které už na sebe vzaly. Pak se bavme za rok za dva o tom, jak se ten systém bude vyvíjet.“

Rakouský kancléř Werner Faymann, německá kancléřka Angela Merkelová a turecký premiér Ahmet Davutoglu spolu mluví před začátkem summitu.

Zleva: Rakouský kancléř Werner Faymann, německá kancléřka Angela Merkelová a turecký premiér Ahmet Davutoglu spolu mluví před začátkem summitu.

FOTO: Bpa, Reuters

Premiér dal také najevo, že Česko není v současné době ochotno přistupovat na další kvóty. „Nevidíme teď důvod, abychom chodili nad rámec těch závazků, které jsme převzali prostě proto, že nemá smysl, abychom stále vršili teoretické nové a nové závazky a pak se ukázalo, že nikdo nic nedělá a nikdo nic nerealizuje. To by dopadlo jako s těmi stávajícími kvótami, kdy se schválila obrovská čísla a ve skutečnosti ty návrhy nejsou naplňovány,“ prohlásil.

Ze 160 tisíc lidí, kteří by měli být rozesláni po Unii, jich byl zatím přerozdělen jen zlomek: pouhých 184 podle agentury DPA, asi 400 podle deníku Die Welt. Podle Sobotky je proto třeba v příštích dvou letech splnit stávající závazky, ať už dobrovolné, nebo prosazené většinou, a až pak by měly země EU uvažovat o přijímání dalších.

Dalších 50 tisíc lidí z Turecka

Ještě před summitem však zástupci osmi zemí vedení německou kancléřkou Angelou Merkelovou jednali o tom, že z Turecka přijmou dalších až 50 tisíc lidí. A západní politici opět hrozili, že pokud východ Unie nepřistoupí na nové kvóty, bude to mít finanční následky.

Sobotka však jakékoli další kvóty nepřímo odmítl, když prohlásil: „Požadujeme, aby jakékoli přesídlování z Turecka bylo započitatelné do stávajících závazků, které už jsme na sebe převzali. Myslím si, že to je názor i celé řady dalších zemí v EU.“

Dal tak najevo, že ČR není ochotna jít nad podíl, který jí byl přisouzen v minulých měsících při dělení celkem 160 tisíc uprchlíků.