Politologové hovoří o vítězství demokracie. Národní fronta nicméně zaznamenala historický úspěch a stala se v krajích nejsilnější opoziční stranou.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Porážka Národní fronty je výsledkem taktického hlasování a vysoké volební účasti (58,4 %) vyburcované varováním levice, že se k moci dostává „antisemitská a rasistická strana“, která Francii srazí na kolena, hodnotí výsledek francouzských komunálních voleb britský deník The Guardian.

Po celé zemi galského kohouta bylo po nedělních volbách slyšet jednohlasné „ouf“. Marine Le Penová nevystoupí na tiskové konferenci jako „prezidentka severu“ a Národní fronta prozatím zůstala v uzamčené komnatě, přidává se v hodnocení BBC.

Republikáni Nicolase Sarkozy volby, také díky bezprecedentní podpoře socialistů, vyhráli.

Republikáni Nicolase Sarkozy volby, také díky bezprecedentní podpoře socialistů, vyhráli.

FOTO: Philippe Wojazer, Reuters

Poslední volby nicméně jasně ukázaly, že si občané přejí směřovat ostřeji doprava, výhra krajní pravice v příští prezidentské volbě se ale podle britské stanice stále jeví jako nepravděpodobná.

Populistická partaj se vyznačuje především silně nacionalistickou rétorikou, která se vymezuje vůči přistěhovalcům a hlubší integraci do Evropské unie. Francouzská média proto hovoří o „mobilizaci národa“. [celá zpráva]

Tohle je jen začátek

V prvním kole získala Národní fronta téměř 28 procent odevzdaných hlasů a občany takový výsledek patrně vyděsil. Ve druhém kole nicméně krajně pravicová strana nasbírala 6,6 miliónu hlasů, a potvrdila tak, že je s ní v prezidentských volbách, které se budou ve Francii konat v roce 2017, potřeba počítat.

Nebezpečí krajní pravice nebylo zažehnáno, k tomu je naopak daleko, a já nezapomínám na výsledky prvního kola.Francouzský premiér Manuel Valls.

„Není čas na odpočinek, řeči o vítězství a povyšování nad poražené. Nebezpečí krajní pravice nebylo zažehnáno, k tomu je naopak daleko, a já nezapomínám na výsledky prvního kola,“ poznamenal francouzský premiér Manuel Valls.

Řešit nezaměstnanost

Povinností vlády je teď podle ministerského předsedy více naslouchat občanům a jednat rychleji a rozhodněji. Zejména ve snaze snížit nezaměstnanost. Zopakovat víkendové semknutí národa podle Vallse nestačí.

„Musíme lidem vrátit možnost hlasovat pro něco, ne je pouze motivovat k volbě proti něčemu,“ dodal francouzský premiér.

Také šéf republikánů a exprezident Nicolas Sarkozy řekl, že první kolo voleb z minulého týdne bylo jasným varováním voličů, že politici se musí činit. „Nemůžeme přecházet od jedněch voleb ke druhým, jako kdyby nám Francouzi nic neříkali,” řekl Sarkozy. „Francouzi od nás očekávají silnou reakci na nepříjemné otázky,” dodal bývalý prezident, který poukázal na obavy voličů z vývoje v Evropské unii, z masové nezaměstnanosti či z ohrožení národní bezpečnost nebo identity.

Vrátíme se silnější, jsme neúprosní, varuje Le Penová

Marine Le Penová ale vidí výsledky voleb a atmosféru, která je provázela, zcela odlišně. Ve vyjádření určeném svým příznivcům obvinila dvě největší konkurenční strany ze spiknutí za účelem nepustit Národní frontu k moci. Partaj se podle ní stala „obětí pomluv a očerňování“.

Socialistům a republikánům se podle Le Penové sice podařilo vyděsit voliče, povede to ale prý jen k tomu, že se v prezidentských volbách v roce 2017 vrátí ještě silnější. „Naše strana je neúprosná,“ varovala Le Penová.

Vládní socialisté prezidenta Francoise Hollanda ve volbách skončili až druzí.

Vládní socialisté prezidenta Francoise Hollanda ve volbách skončili až druzí.

FOTO: Bob Edme, ČTK/AP

Koalice z rozumu

Sama předsedkyně Národní fronty svůj boj v regionu Nord-Pas-de-Calais-Picardie prohrála poté, co poražení socialisté bezprecedentně vyzvali své příznivce, aby ve druhém kole podpořili kandidáta republikánů Xaviera Bertranda. Cíl byl jediný, nenechat vyhrát Le Penovou. Podařilo se.

Třináct regionů si tedy rozdělí republikáni a socialisté. Podle předběžných výsledků republikáni ovládli sedm krajů, socialisté pět, Korsiku povedou tradičně místní nacionalisté. Ve třech případech republikáni pravděpodobně vyhráli s jasně deklarovanou podporou socialistů.