K analýze české ministerstvo vnitra připojilo otázky týkající se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ministerstvo vnitra se s otázkami k migrační krizi obrátilo na Evropskou komisi počátkem října. Odpovědi, které na tyto dotazy předtím dostalo od lucemburského předsednictví EU, označil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) za nedostačující. Lucembursko podle Chovance navíc uvedlo, že na některé otázky není kompetentní odpovídat. [celá zpráva]

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Tranzitní uprchlický kemp v Dobové ve Slovinsku je přeplněný

Státy unie přes odpor ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků z ItálieŘecka mezi ostatní země unie. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, které se dohodlo na jaře, se tak má plán nyní týkat 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl získat.

Evropská komise v této souvislosti navrhla trvalý přerozdělovací mechanismus. V názoru na něj ale mezi unijními zeměmi panují rozpory. Česko trvalé migrační kvóty odmítá.