Po bohoslužbě se pastor Gottfried Martens zeptal běžence: „Vzdáš se Satana a jeho zlých skutků?“ Íránský tesař ze Šírázu souhlasil a ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého byl pokřtěn na Martina.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

V Německu už před tím Íránec se svou ženou a dvěma dětmi strávil pět měsíců. Uvedl, že ke křesťanství přestoupil na základě víry. Tvrdil, že s Biblí ho seznámili přátelé už v osmnácti letech a chodil i na tajné bohoslužby. Vypověděl, že z Íránu utekl, když zavřeli několik jeho souvěrců.

List ale poznamenává, že nelze pominout, že mu to dává větší šanci získat azyl, protože může tvrdit, že po návratu by jako křesťan čelil perzekuci.

Konverze automaticky azyl nezajistí

Pouhé křesťanské vyznání negarantuje získání azylu, i kancléřka Angela Merkelová řekla, že k Německu patří i islám. Pokud však někdo konvertuje ke křesťanství v Íránu nebo v Afghánistánu, může být za odpadlictví potrestán i smrtí. Proto Německo může vracet konvertity jen stěží.

Žádný z nich sice nepřiznal, že by konvertoval kvůli azylu, většina tvrdí, že to udělali z náboženského přesvědčení, server však zmiňuje jistou mladou Íránku, která řekla, že je přesvědčena, že většina to udělala právě jen kvůli větší šanci získat azyl.

Totéž tvrdí i Vesam Heydari, který původně žádal o azyl v Norsku, kde v roce 2009 konvertoval, ale úřady mu sdělily, že nevěří, že by byl jako křesťan pronásledován. Proto požádal o azyl v Německu a stal se jednou z Martensových oveček. „Většina Íránců tady (v kongregaci) nekonvertovala, protože věří. Dělají to jen proto, aby zůstali v Německu,“ řekl otevřeně.

„Kdo přijde, neodejde nezměněn”

Pastor Martens přiznal, že někteří konvertují právě kvůli větší šanci získat azyl, pro něj ale motivace konverze není důležitá. Mnoho jich podle něj pod vlivem poselství křesťanství změnilo své životy.

Uvedl, že znovu do kostela nepřijde jen deset procent konvertitů. Kongregace za dva roky posílila ze 150 členů na šest set, i když obecně se církve v Německu potýkají spíše s klesajícím počtem věřících. Pastor dodal, že dalších osmdesát Afghánců a Íránců na křest čeká.

„Vím, že sem opět a opět přicházejí, protože mají nějakou naději dostat azyl. Zvu je, aby se k nám připojili, protože vím, že kdo sem přijde, neodejde nezměněn,“ tvrdí. Křtu předchází intenzivní tříměsíční studium Bible. Podle fám ale Martens pomáhá konvertitům i se získáním azylu.

I jiné křesťanské komunity v Německu včetně luteránů v Hannoveru a v Porýní potvrdily růst počtu íránských konvertitů. Celkové počty muslimských konvertitů v Německu Daily Mail nezveřejnil, uvedl ale, že proti čtyřmiliónové komunitě muslimů jde o naprostou menšinu.