Írán rozmístil v Hormuzském průlivu desítky min. Trump hrozí nevídanou odvetou

Končíme on-line zpravodajství z krize na Blízkém východě. Středeční dění sledujte v on-line reportáži níže.

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X.

Vlivný americký demokratický senátor Richard Blumenthal po jednání senátního výboru pro ozbrojenou službu řekl, že Trumpova administrativa je na cestě k tomu, aby americké jednotky vstoupily do Íránu.

„Zdá se, že jsme na cestě k rozmístění amerických vojáků na území Íránu, abychom dosáhli některého z potenciálních cílů,“ řekl senátor podle webu The Hill novinářům.

Blumenthal řekl, že opustil jednání výboru „nespokojený a naštvaný“.

„Zbývá mi více otázek než odpovědí, zejména o nákladech na válku,“ uvedl. „Moje otázky byly nezodpovězeny a budu požadovat odpovědi, protože americký lid si to zaslouží vědět.“

Íránský velvyslanec při OSN Amir Saíd Iravání podle CNN obvinil USA a Izrael z úmyslného cílení na civilisty s tím, že od začátku konfliktu při úderech zahynulo více než 1300 civilistů. Uvedl, že bylo zničeno 9 669 civilních objektů, včetně téměř 8 000 obytných domů, spolu s obchodními centry, zdravotnickými a farmaceutickými zařízeními a školami a vzdělávacími institucemi. O zničených vojenských objektech se nezmínil.

Americký prezident Donald Trump sice vyzývá Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“, ale neočekává, že by Teherán takové oznámení veřejně učinil, uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

„Prezident (bezpodmínečnou kapitulací) myslí to, že íránské hrozby už nebudou podpořeny arzenálem balistických raket, který jim poskytuje ochranu při výrobě jaderné bomby,“ vysvětlila Leavittová. „Prezident Trump určí, kdy se Írán dostane do fáze bezpodmínečné kapitulace, kdy již nebude představovat věrohodnou a přímou hrozbu pro Spojené státy americké a naše spojence,“ popsala představu amerického prezidenta jeho mluvčí.

Trumpova administrativa v pondělí požádala Izrael, aby neprováděl další údery na energetická zařízení v Íránu, zejména na ropnou infrastrukturu, píše web Axios s odvoláním na tři různé zdroje.

USA podle nich požadavek odůvodňují třemi hlavními argumenty: Za prvé, že útoky poškozují i běžné obyvatele Íránu, z nichž velká část s tamním režimem nesouhlasí. Za druhé, že Trump by po válce rád „spolupracoval“ s íránským ropným průmyslem – podobně jako po odstranění diktátora Nicoláse Madura ve Venezuele. Za třetí, že útoky by mohly vyvolat masivní íránské odvetné útoky na energetickou infrastrukturu ve státech Perského zálivu.

Americký ministr obrany Pete Hegseth už v úterý veřejně připustil, že izraelský útok na ropné cíle v Íránu „nebyly nutně naším cílem“.

„Pokud Írán v Hormuzském průlivu umístil nějaké miny a my o tom nemáme žádné zprávy, chceme je okamžitě odstranit! Pokud by z jakéhokoli důvodu byly miny umístěny a nebudou neprodleně odstraněny, vojenské důsledky pro Írán budou na úrovni, jakou dosud neviděl,“ pohrozil americký prezident Donald Trump na síti Truth Social.

„Pokud by naopak odstranili to, co mohlo být umístěno, byl by to obrovský krok správným směrem! Navíc používáme stejnou technologii a raketové kapacity, jaké používáme proti obchodníkům s drogami, abychom trvale eliminovali jakoukoli loď nebo člun, který se pokusí zaminovat Hormuzský průliv,“ dodal s odkazem na americké útoky na čluny v oblasti Karibiku.

Následně americký prezident v této souvislosti oznámil zásah několika lodí. „S potěšením oznamuji, že během posledních několika hodin jsme zasáhli a zcela zničili 10 neaktivních člunů a/nebo lodí kladoucích miny a další budou následovat!,“ napsal o chvíli později.

Írán už začal klást miny v Hormuzském průlivu, nejdůležitějším energetickém uzlu na světě, kterým se přepravuje asi pětina veškeré ropy, hlásí CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávami amerických tajných služeb.

Zatím má jít o relativně menší množství, v posledních dnech jich bylo položeno několik desítek. „Írán si stále ponechává 80 % až 90 % svých malých lodí a minových nosičů,“ řekl jeden ze zdrojů s tím, že v úžině může ještě rozmístit stovky min.

V nynější válce s Íránem bylo dosud zraněno až 150 amerických vojáků, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje. To je výrazně více, než bylo dosud uváděno. Pentagon zprávu bezprostředně nekomentoval.

„Americké zpravodajské služby začaly zaznamenávat náznaky, že Írán podniká kroky k rozmístění min v lodní trase Hormuzského průlivu,“ napsala na síti X Jennifer Jacobsová, reportérka CBS s odvoláním na zdroje stanice.

„Írán používá menší plavidla, která mohou nést dvě až třiy miny. I když množství min v Íránu není veřejně známo, odhady se v průběhu let pohybovaly zhruba od 2 000 do 6 000 námořních min íránské, čínské a ruské výroby,“ dodala.

Kulturní instituce Revájat-e fath spjatá s íránskými revolučními gardami zveřejnila v íránské státní televizi krátké animované video ve stylu Lego, které zobrazuje odvetu za izraelsko-americký útok. V propagandistickém videu se objevují figurky amerického prezidenta Donalda Trumpa či izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bojové letouny, balistické střely a zasažené objekty v plamenech. Video nemá žádné dialogy, což podle agentury AFP naznačuje, že jeho tvůrci usilovali o co nejširší mezinárodní dosah.

Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters uvedl, že armáda Spojených států zatím žádnou loď Hormuzským průlivem nedoprovodila. Odmítl tak tvrzení, které krátce předtím zveřejnil a rychle smazal americký ministr energetiky Chris Wright.

„Americké námořnictvo úspěšně doprovodilo ropný tanker Hormuzským průlivem, aby zajistilo, že ropa bude i nadále proudit na globální trhy,“ oznámil podle médií na síti X americký ministr energetiky Chris Wright. „Prezident Trump udržuje stabilitu globální energetiky během vojenských operací proti Íránu,“ dodal. Krátce poté ale tento příspěvek zmizel, upozornil list The Wall Street Journal.

Průlivem prochází přibližně 20 procent světové ropy a významná část globálních dodávek LNG. Vzhledem k tomu, že plavba touto vodní cestou je od začátku amerických a izraelských útoků na Írán 28. února značně omezena, ceny ropy v posledních dnech prudce vzrostly a zůstávají vysoké i přes její pokles v úterý.

Podle některých svědků patřily noční útoky na Teherán a západně od něj ležící město Karadž k nejhorším za dosavadních jedenáct dní trvající války, píše deník The New York Times (NYT). „Vypadá to, že útočí všude - na domy, školy, mešity i nemocnice. Pokud budou Teherán takhle bombardovat dalších deset dní, nic z něj nezbude,“ uvedl podle NYT tamní obyvatel Džavád.

Podle agentury AFP se dnes v íránské metropoli ozývaly silné exploze. Zásah obytné budovy ve východní části města si vyžádal nejméně 40 obětí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák, píše stanice Al-Džazíra. Zasaženo bylo také letiště ve městě Kermán na jihu země. Stanice BBC v úterý potvrdila více než 119 útoků na Írán, včetně nejméně 56 z nich cílených na Teherán. Body vyznačené na mapě ukazují izraelsko-americké útoky napříč Íránem, včetně měst Tabríz, Isfahán, Jazd, Natanz a dalších.

Izraelsko-americké útoky na Írán zabily 40 lidí v Teheránu, píše Al-Džazíra. Svědci podle médií popisují útoky jako dosud nejhorší od začátku války.

Americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že v úterý Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace.