Vláda si od tzv. kapitálové amnestie slibuje, že dříve vyvezené a utajované peníze se vrátí zpět do ruské ekonomiky, oslabené poklesem cen ropy na světovém trhu, západními sankcemi a propadem rublu.

„Podnikat v naší zemi nebylo vždy možné v právním rámci, protože zákony se často měnily. Za současné právní stability a předvídatelnosti je třeba poskytnout lidem možnost klidně a otevřeně ohlásit prostředky, které tak či jinak získali, a tím pomoci napravit dřívější chyby," vysvětlil premiér Dmitrij Medvěděv.

„Jedním z nejdůležitějších ustanovení zákona je plné vyjmenování všech článků trestního zákoníku, od nichž je zaručena beztrestnost, od neplacení cel, přes daňové úniky a zatajování majetku až po nelegální vytváření fingovaných firem atd.," uvedl server newsru.com a dodal, že kdo přizná majetek, bude i zbaven povinnosti uhradit státní pokladně vzniklou škodu. Navíc přiznaný majetek nebude moci posloužit k trestnímu, daňovému či správnímu stíhání.

Toto ustanovení, jak v předstihu varovali komentátoři, by mohlo být v rozporu s mezinárodními závazky Ruska o boji proti praní špinavých peněz či financování terorismu. Podle ministerstva financí však příslušná mezinárodní organizace, Financial Action Task Force (FATF), nakonec s amnestií souhlasila, protože omilostňuje jen viníky daňových a celních deliktů, a ne pachatele praní peněz či korupce.

Putin přislíbil kapitálovou amnestii loni v prosinci. I proto zákon slibuje beztrestnost jen tomu, kdo peníze vyvezl z Ruska před 1. lednem 2015.
Podle odhadu ruského ministerstva hospodářského rozvoje by letos mohlo zemi opustit 60 až 80 miliard dolarů (asi 1,5 až 1,9 biliónu Kč).
Loni z Ruska odteklo rekordních 151,5 miliardy dolarů, což bylo třikrát více než v předešlém roce.
Na odlivu kapitálu se podílí i splácení zahraničních dluhů ruských podniků, které mají kvůli protiruským sankcím omezenou možnost refinancovat své dluhy novými zahraničními půjčkami.