Ministerstvo obrany o plánu vybudovat do roku 2030 flotilu „vzdušných křižníků” hovořilo na uzavřeném kolegiu vojenskoprůmyslové komise, které se účastnil ministr obrany Sergej Šojgu, uvedl web Ekspert, jehož spolupracovník se účastnil uzavřeného zasedání.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Do roku 2024 by podle něj měla být připravená skupina osmdesáti nadzvukových supertěžkých transportních letadel s nosností 200 tun. Každé by mělo být schopné přepravit do vzdálenosti sedmi tisíc kilometrů bez doplňování paliva pět těžkých tanků a raketových systémů středního doletu na stejné platformě Armata.

Celkem by tak flotila transportních nadzvukových letadel měla být schopná dopravit například na americký kontinent 400 tanků Armata nebo 900 lehčích obojživelných tanků Sprut CD či samohybných houfnic Msta S. Záměr ministerstva obrany také počítá s využitím nově vybudovaných základen na Blízkém východě, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii.

Koncept těžkého tanku T-14 Armata

Koncept těžkého tanku T-14 Armata, do nově vyvíjeného transportního letadla by se jich mělo vejít pět.

„Práce na PAK TA probíhají už několik let, nutnost nahradit stárnoucí Ruslany a Il-76 se na ministerstvu obrany projednávala už dlouho. To není nic nového. Ale takovýto globální úkol pro vojenské transportní letectvo přišel poprvé. Poprvé se plánuje nasadit operativně pozemní síly kdekoli na planetě,“ uvedl generál pod podmínkou anonymity.

Otázkou zůstává, zda by nově vyvíjené transportní nadzvukové stroje z projektu PAK TA s vysokou nosností byly prakticky využitelné, protože by zřejmě potřebovaly velmi dlouhé ranveje pro vzlet i přistání.

Tento dopravní supersonik údajně vyvíjí Iljušin. Měl by mít kombinovaný pohon využívající plynovou turbínu.

Už v únoru Rusko informovalo o stavbě těžkých letadel s širokým trupem o nosnosti 80 tun, která by ale měla mít dolet 4500 km a rychlost až 900 km/h. Do sériové výroby by se měly tyto stroje dostat od roku 2024.

Tento plán zatím působí mnohem realističtěji než zmiňované supersoniky, stejně tak ale poukazuje na globální ambice Ruska.

Velkokapacitní transportní letouny jsou klíčové pro přesuny sil rychlého nasazení. Také Západ má v této oblasti problémy, protože americká flotila transportních letadel zastarává.

An-124 Ruslan na Letišti Leoše Janáčka Ostrava (LLJO) v Mošnově.

An-124 Ruslan na Letišti Leoše Janáčka Ostrava (LLJO) v Mošnově.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Největší využívaný transportní letoun An-124 Ruslan má nosnost 120 až 150 tun, Il-76 pak 50 až 60.

Rusko na modernizaci letectva vyčlenilo do roku 2020 130 miliard dolarů, provázejí ji však problémy.

Nejdále je vývoj bojového letounu páté generace Suchoj T-50 s vlastnostmi stealth. Několik prototypů už létá, ale podle International Business Times mají společné indicko-ruské stroje problémy právě s vlastnostmi stealth a s motory. Je snáze zjistitelný radary než americký F-35, protože Rusko dbalo víc na dobré letové vlastnosti než na design odrážející radarové paprsky.

Suchoje T-50 na leteckém dni u Moskvy

Suchoje T-50 na leteckém dni u Moskvy

FOTO: Sergei Karpuchin, Reuters

Tank T-14

Nově vyvíjený tank T-14 má mít společnou platformu Armata s dalšími vozidly. Má disponovat dálkově ovládanou bezosádkovou věží se 125 mm kanónem s automatizovaným nabíjením. Posádka má být chráněna ve zvláštní pancéřové kapsuli. Na stejném podvozku by mělo vzniknout i bojové vozidlo pěchoty BMPT T-15, těžký raketomet BM-2 a samohybné dělo.

První ruské tanky T-14 by měly být předvedeny na letošní přehlídce 9. května na Rudém náměstí.