K hlasování o nedůvěře vedlo to, že vláda se v úterý rozhodla schválit návrh hospodářských reforem prezidenta Françoise Hollanda pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu. Tímto mimořádným krokem se vyhnula nebezpečí, že schválení zákona zablokují její vlastní poslanci levého křídla, pro které je zákon příliš liberální.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Vláda věří, že reformní zákon nazvaný podle ministra hospodářství Emmanuela Macrona podpoří ekonomický růst, ozdraví státní finance a pomůže snížit nezaměstnanost.

Reformy například zjednodušují přijímání i propouštění zaměstnanců nebo umožňují více obchodům nedělní a večerní prodej.

Hrozba vyloučení

Vedoucí představitelé socialistů před hlasováním pohrozili vyloučením každého, kdo by zvedl ruku proti vládě, uvedla agentura Reuters.

Premiér Valls neváhal před čtvrtečním hlasováním zákonodárců označit postoj "rebelů" z řad vládní Socialistické strany za nezodpovědný. Zdůraznil, že reformy jsou také nutné k přesvědčení Evropské komise, aby dala Francii více času na zlepšení stavu veřejných financí.

Za 57 let trvání takzvané páté republiky ve Francii padla vláda při hlasování o nedůvěře v poslanecké sněmovně pouze jednou. V roce 1962 tak zákonodárci rozpustili kabinet gaullisty Georgesa Pompidoua.