Podle listu Die Welt pomohla Merkelová Rusku krizi na Ukrajině "zamrazit". Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung se jí a francouzskému prezidentovi Hollandeovi ale podařilo dosáhnout všeho, co bylo možné. Skepse je však na místě.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Přestože kancléřka po jednáních v Minsku hovořila o "záblesku naděje", vystihuje současnou situaci na Ukrajině jen jediné slovo: beznaděj, píše Der Spiegel. Ukrajinská politika Merkelové dneškem ztroskotala. Málokdy přecenila své síly tak jako během této krize. Merkelová nedokázala totiž donutit Američany ani Rusy, aby se vzdali své "kořisti", a výsledkem je rozdělená země. Zodpovědnost ale prý nesou i sami Ukrajinci.

Nebezpečným poučením z ukrajinské krize je, že ani v Evropě nejsou hranice věčné, píše dál Der Spiegel v komentáři. Ukrajina se už nebude moci dál rozhodovat, zda bude směřovat na východ nebo na západ; rozhodnutí právě dnes padlo. Západ Ukrajiny se stane "americkým protektorátem", její východní část ruským. Jít zlatou střední cestou, tedy vzdát se vyhlídky členství v Evropské uniiNATO, před časem odmítli sami Ukrajinci.

Vítěz? Putin

Za jednoznačného vítěze minských jednání lze podle Spiegelu považovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Strach o mír v Evropě ale dneškem zdaleka nekončí. Pokud Rusko či separatisté na východě Ukrajiny dohody poruší, zbývají Západu již jen dvě možnosti: podvolit se Putinovi nebo přitvrdit, uvádí Der Spiegel.

Podle komentáře uveřejněném na webu listu Die Welt spočívá kancléřčina slabina v tom, že má tendenci "uložit konflikty k ledu" a přeceňuje "léčivou schopnost času". V Minsku Merkelová fungovala jako policejní psycholožka při pokusu o záchranu rukojmí. Rusko, které se zbraní v ruce pomyslná rukojmí drželo, nechtěla zahnat do kouta. Tím ale Moskvě umožnila získat alespoň část Ukrajiny zpět do své sféry vlivu a ostatní povzbudila, aby podobným způsobem vyvolávali konflikty a v pro sebe výhodném okamžiku je "zmrazili".

Také noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) hovoří o "zmrazeném konfliktu". Za opatrný optimismus, který minský summit přinesl, ale nasazení Angely Merkelové stálo. I když se dosáhlo dohody na úkor Kyjeva, zaslouží vše, co povede k uklidnění situace, uznání. Není to sice konečná mírová dohoda, co Merkelová a Hollande z Minska přináší, ale je to dobrý začátek, uzavírá komentář FAZ.