„Víme, že je zcela otevřené, zda dosáhneme příměří v těchto rozhovorech. Nevíme, zda se to stane dnes, nebo budou potřeba další jednání. Nevíme, jestli dneska v Moskvě budou krátké rozhovory, nebo dlouhé, nebo konečné,“ přiznala Merkelová před odletem z Berlína.

„Situace se neustále mění. Vše, co můžeme, je uplatnit veškerou snahu najít řešení, které ukončí konflikt a především krveprolití,“ řekla kancléřka a dodala, že jádrem dohody musí být zachování územní celistvosti Ukrajiny.

K rozhovorům se v Paříži vyslovil i Hollande. Do Moskvy odjíždí, aby dosáhl „globální dohody o zastavení násilí na Ukrajině". Klid zbraní je podle něj jen prvním krokem: „Po několikahodinovém jednání v Kyjevě teď skutečně jde o dosažení dohody. Každý ví, že prvním krokem je příměří, ale to není vše. Musíme dosáhnout všeobecné dohody."

Francouzský prezident Hollande je v Moskvě očekáván po poledni, německá kancléřka Angela Merkelová mezi 14.00 a 15.00 SEČ. Jednání, kvůli němuž hostitel Vladimir Putin zrušil svůj páteční program na Kavkazu, má skončit večer.
Co francouzský prezident a německá kancléřka v Moskvě konkrétně navrhnou, neví podle Putinova poradce Jurije Ušakova ani Kreml.

Podněsterský scénář jako vzor

V médiích se připouští možnost zmrazení konfliktu podle takzvaného podněsterského scénáře, tedy zakonzervování nynějšího poměru sil v Donbasu s příslibem zastavení bojů, kdy by separatisté kontrolovali dobytá území. Podle ruských novinářů hodlá takovou variantu navrhnout Merkelová s Hollandem. Donbas by získal „neurčitý status na neurčitou dobu”, píše ne vždy věrohodný list Moskovskij komsomolec. Pro Evropu by prý takové řešení bylo nejjednodušší, vzbouřenci ale údajně budou proti.

Podle ukrajinských novinářů tlačí na podobné „cynické” řešení Moskva, která je zahrnula i do svého protinávrhu.

Modré přilby?

Další možností je povolání mírových sil OSN. Mluvčí generálního tajemníka OSN Farhán Hak ve čtvrtek prohlásil, že o případném povolání mírových sil na Ukrajinu by musela rozhodnout Rada bezpečnosti a oficiální žádost by musela podat Ukrajina. „Ani jedna z těchto podmínek zatím splněna není,” řekl mluvčí agentuře TASS. Neoficiálně se o tom v OSN jedná.

Neurčitě takovou možnost ve čtvrtek připustil mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič, v pátek příchod mírových sil navrhl vyjednavač doněckých povstalců Denis Pušilin. Podle jeho názoru by v misi měli být vojáci z Ruska a z dalších členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Podle listu Moskovskij komsomolec by si Kyjev mohl koupit Donbas za peníze a příslib autonomie stejně, jako to po dvou ničivých čečenských válkách udělal Putin se vzpurnou kavkazskou provincií. Návrh prý nejdřív evropské státníky šokoval, přestože „v takovém scénáři je rozumné jádro bez ohledu na autorství”, píše moskevský deník, který si libuje ve spekulacích.

Ruský list Nězavisimaja gazeta usoudil, že v Německu a Francii jsou odhodláni dosáhnout míru za každou cenu a pokusí se s pomocí ministra zahraničí USA Johna Kerryho přesvědčit Kyjev, aby přijal plán dříve navržený Putinem. Tedy legalizovat rozšířené území povstalců a poskytnout jim autonomii: „Donbas by měl možnost přímo ovlivňovat rozhodování v Kyjevě a zároveň by si zajistil financování ze státního rozpočtu."