„Děti musí chodit do školy, nesmějí být finančně zneužívány. V chudých zemích tvoří lidé mladší 25 let 60 procent populace. Nutným předpokladem pro mírový rozvoj je respektování práv těchto dětí a mladých lidí. Zvláště v oblastech konfliktu způsobuje porušování práv dětí to, že násilnosti od generace ke generaci pokračují,“ uvedl norský výbor, který cenu za mír uděluje.

Indický aktivista za práva dětí Kailáš Satjárthí

Indický aktivista za práva dětí Kailáš Satjárthí

FOTO: Profimedia.cz

Malála se před dvěma lety stala v Pákistánu obětí útoku radikálních povstalců z hnutí Tálibán, kteří nechtějí, aby se dívky vzdělávaly.

Dívku, která v údolí Svát cestovala s kamarádkami ze školy, střelili útočníci do hlavy a do krku. Malála byla několik dnů v kritickém stavu, britským lékařům se ji však po převozu do Birminghamu podařilo zachránit.

Mladá Pákistánka vystoupila i na půdě OSN, v němž se vyslovila za právo dívek a žen na vzdělání.

Teprve šestnáctá oceněná žena

Od roku 1901, kdy se Nobelova cena za mír uděluje, ji získalo 96 lidí a institucí, mezi nimi 16 žen.

Pouze jediný – vietnamský revolucionář a politik Le Duc Tho – ji odmítl. Tři laureáti získali cenu ve vězení – německý novinář Carl von Ossietzky, barmská disidentka Aung Sang Su Ťij a čínský aktivista Liou Siao-po.

V loňském roce cenu získala Organizace pro zákaz chemických zbraní, která v uplynulých měsících zajišťovala likvidaci syrského chemického arzenálu.