Výbor OSN doporučil koncem března Loytšsku, aby přezkoumalo svou jazykovou politiku. Experti světové organizace zároveň projevili znepokojení nad statusem "ne-občanů" u části populace této pobaltské země, která neprokázala dostatečnou znalost lotyšského jazyka. Podle agentury AFP ale Riga zastává názor, že její právní předpisy přijaté po získání nezávislosti v roce 1991 na rozpadlém Sovětském svazu napravují dědictví ze sovětské éry.

"Orgány této země (Lotyšska) dokazují svými prohlášeními celkovou lhostejnost k právům 'ne-občanů' a zástupců jazykových menšin, stejně jako flagrantní nerespektování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv," uvedlo ve svém dnešním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.

Z dvou miliónů obyvatel Lotyšska se k ruské národnosti hlásí více než třetina.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Lotyšský telekomunikační úřad se podle serveru amerického listu The Wall Street Journal rozhodl odebrat licenci RTR kvůli jejímu zpravodajství z první poloviny března. Podle Rigy otevřeně schvalovalo "vojenskou agresi vůči suverénnímu státu", tedy ruskou okupaci ukrajinského Krymu. Úřad zároveň oznámil, že zvažuje stejný krok vůči televizi PBK, což je jeden z asi tuctu ruskojazyčných kanálů provozovaných v Lotyšsku. Zatímco PBK měla v březnu v Lotyšsku sledovanost 10,6 procenta diváků, u RTR to bylo 6,3 procenta.

Znepokojeni děním na Krymu

Pobaltské státy pohlížejí na situaci na Ukrajině se znepokojením a v obavě, že by se jejich citlivý region mohl stát další obětí geopolitického tlaku Moskvy. Na východě Lotyšska tvoří Rusové téměř polovinu obyvatel a jsou vystaveni vlivu ruské propagandy. Lotyšské úřady se obávají, že příslušníci ruské menšiny postup Moskvy na Ukrajině schvalují.

Na škodlivost politických aktivit rozdělujících lotyšskou společnost ve společném prohlášení upozornili koncem března lotyšský prezident Andris Bérziňš, premiérka Laimdota Straujumaová a předsedkyně parlamentu Solvita Áboltiňová.